Proč se dělají záděry? Nejčastější příčiny záděr na prstech

Záděry mohou na první pohled vypadat jen jako drobný problém v okolí nehtů. Ve skutečnosti ale dokážou být velmi nepříjemné a bolestivé, zvlášť pokud se kousek kůže zachytává o oblečení nebo se záděra při běžných činnostech stále znovu otevírá.

Proč se dělají záděry? Nejčastěji proto, že je kůže kolem nehtů suchá, ztrácí pružnost nebo se mechanicky poškodí. Snadněji pak praská a začnou se z ní oddělovat drobné kousky kůže. Ke vzniku záděr často nepřispívá pouze jedna příčina, ale kombinace vysušování, drobných poranění a opakovaného namáhání nehtového okolí.

V tomto článku se podíváme na to, jak záděry na prstech vznikají, které každodenní návyky jejich tvorbu podporují a proč se někomu stále vracejí. Vysvětlíme si také, jakou roli hraje suchá nehtová kůžička a zda mohou záděry souviset s nedostatkem vitamínů.

Co je záděra a kde se nejčastěji tvoří?

Záděra je drobný natržený nebo odstávající kousek kůže v okolí nehtu. Nevzniká tedy přímo na nehtu a nejde ani o prasknutí nehtové ploténky. Nejčastěji se objeví po stranách nehtu nebo v místě, kde nehet vyrůstá z kůže.

Nehet tvoří pevná nehtová ploténka. Její spodní část lemuje tenká nehtová kůžička, která pomáhá chránit prostor mezi nehtem a okolní pokožkou. Po stranách nehet obklopují nehtové valy. Právě kůže podél těchto valů může při vysušení nebo mechanickém poškození prasknout a vytvořit záděru.

Přestože bývá záděra velmi malá, může být překvapivě bolestivá. Kůže v okolí nehtů je citlivá a prsty během dne téměř neustále používáme. Natržené místo se při pohybu napíná, přichází do kontaktu s vodou a různými předměty a odstávající kůže se snadno zachytává o oblečení, ručník nebo vlasy.

Záděry kolem nehtů mohou vzniknout na prstech rukou i nohou. Nejčastěji však lidé řeší záděry na rukou, protože ruce opakovaně myjeme, používáme při práci a vystavujeme je mnohem častějšímu mechanickému namáhání. Stejným způsobem mohou vzniknout také záděry u nehtů na nohou, například při tření, tlaku obuvi nebo nevhodně provedené pedikúře.

Je záděra totéž co prasklá nehtová kůžička?

Suchá nebo popraskaná nehtová kůžička a záděra spolu úzce souvisejí, ale nejsou úplně totéž. Suchá nehtová kůžička bývá nejprve hrubá, tvrdší a méně pružná. Může se olupovat nebo se na ní mohou objevit jemné prasklinky, aniž by z ní ještě odstával samostatný kousek kůže.

Pokud vysušená kůže ztratí pružnost, může při běžném pohybu prasknout. Uvolněný okraj se potom zachytí, natrhne a vznikne záděra. Její vznik lze zjednodušeně popsat takto:

vysušení kůže → ztráta pružnosti → prasknutí nebo zachycení kůže → vznik záděry

Ne každá suchá kůžička tedy musí skončit záděrou. Je však náchylnější k poškození, zvlášť pokud ji dále zatěžuje časté mytí rukou, okusování, trhání nebo nešetrná manikúra.

Co znamenají záděry a ukazují na zdravotní problém?

Záděry obvykle znamenají, že je kůže kolem nehtů suchá, méně pružná nebo opakovaně namáhaná. Často vznikají po častém mytí rukou, práci ve vodě, nešetrné úpravě nehtové kůžičky nebo jejím okusování a trhání. Samy o sobě většinou nejsou známkou konkrétního onemocnění ani spolehlivým důkazem nedostatku vitamínů.

Pokud se však záděry často vracejí, má smysl podívat se na stav pokožky i každodenní návyky. Pozornost je potřeba také tehdy, když se přidá výrazné zarudnutí, otok, teplo, silnější bolest nebo hnisání. V takovém případě už nemusí jít pouze o suchou a natrženou kůžičku.

Jak záděra vzniká?

Povrch pokožky tvoří ochranná kožní bariéra, která pomáhá udržovat uvnitř potřebnou vlhkost a současně chrání kůži před působením okolního prostředí. Její součástí jsou také přirozené tukové látky neboli lipidy. Ty vyplňují prostor mezi kožními buňkami a pomáhají udržovat pokožku soudržnou, vláčnou a odolnou.

Pokud kůže opakovaně přichází o vodu a lipidy, její ochranná bariéra se oslabuje. Pokožka začíná být suchá, hrubá a méně pružná. Hůře se přizpůsobuje pohybu prstů a při napnutí, tření nebo zachycení může snadněji prasknout.

Záděry obvykle nevznikají z ničeho nic. Jejich příčinou bývá postupné vysušování kůže, drobné mechanické poranění nebo kombinace obojího. Na okraji nehtu se nejprve může objevit malé ztvrdlé či roztřepené místo. Kousek kůže se následně oddělí a začne odstávat.

Takto vzniklá záděra se snadno zachytí o oblečení, ručník, vlasy nebo jiné předměty. Při každém zachycení se může natrhnout o něco více, a původně nenápadný kousek suché kůže se proto může změnit v citlivé nebo bolestivé poranění.

Pokud tedy hledáme u záděr příčinu, nestačí se dívat pouze na poslední okamžik, kdy se kůže zachytila a natrhla. Problém často začal mnohem dříve, když pokožka v okolí nehtu postupně ztrácela vláčnost a odolnost.

Proč se záděry nejčastěji dělají právě kolem nehtů?

Kůže kolem nehtů je během dne vystavena mimořádné zátěži. Přichází do kontaktu s vodou, mýdlem, dezinfekcí, čisticími prostředky i různými povrchy. Při práci rukama se opakovaně ohýbá, napíná a tře, přičemž právě okraje nehtů patří mezi místa, která se snadno zachytávají.

Zranitelné je především místo, kde nehtový val přechází do okolní pokožky. Pokud je kůže suchá nebo ztvrdlá, může se její okraj začít oddělovat. Stačí potom běžný pohyb, tlak nebo zachycení a vytvoří se záděra.

Nejčastější příčina záděr na prstech tedy souvisí s kombinací suchosti a každodenního mechanického namáhání. Pokožka kolem nehtů postupně ztrácí pružnost, snáze se poškodí a následně se může natrhnout. Konkrétní spouštěče si podrobně rozebereme v následující části.

Nejčastější příčiny záděr na prstech a rukou

Záděry na prstech většinou nemají jedinou příčinu. Často vznikají souhrou několika vlivů – pokožka je vysušená, opakovaně namáhaná a nakonec se na některém místě zachytí nebo natrhne.

U každého člověka může být tato kombinace trochu jiná. Někdo si často myje nebo dezinfikuje ruce, jiný pracuje s čisticími prostředky, kouše si nehtovou kůžičku nebo ji příliš odstraňuje při manikúře. Společným základem však bývá oslabená a méně pružná pokožka v okolí nehtů.

Suchá nehtová kůžička

Suchá nehtová kůžička je jednou z nejčastějších příčin vzniku záděr. Když pokožka ztrácí vodu a přirozené tukové složky, přestává být měkká a pružná. Při pohybu prstů nebo drobném zachycení se pak nedokáže dostatečně přizpůsobit a snadněji praskne.

První změny mohou být nenápadné. Kůžička může působit bělavě, být hrubší na dotek, tvrdnout nebo se začít jemně šupinatět. Později se mohou objevit drobné prasklinky a malé odstávající okraje kůže.

Problém tedy často začíná dříve, než vznikne viditelná a bolestivá záděra. Právě suchost a hrubnutí kůžičky bývají prvními známkami toho, že pokožka kolem nehtů potřebuje větší ochranu a pravidelnou péči.

Pokud je kůžička kolem nehtů suchá, tvrdá nebo se na ní již tvoří drobné prasklinky, můžete jí dopřát cílenou olejovou péči. SOS olej na záděry jsme vyvinuli přímo pro suchou a namáhanou kůžičku se sklonem k opakovaným záděrám.

Časté mytí rukou a používání dezinfekce

Mytí rukou je pro hygienu nezbytné, při častém opakování však může pokožku zatěžovat. Kontakt s vodou a mycími přípravky z jejího povrchu odstraňuje nejen nečistoty, ale také část přirozených tukových složek, které pomáhají udržovat kožní bariéru v dobrém stavu.

Pokožku kolem nehtů zatěžuje především:

• opakované střídání namočení a vysychání,
• mytí rukou v příliš teplé vodě,
• časté používání mycích a odmašťujících přípravků,
• používání dezinfekce na již suchou nebo narušenou pokožku,
• vynechávání následné péče o ruce a nehtové okolí.

Také dezinfekční přípravky na bázi alkoholu mohou u některých lidí přispívat k pocitu suchosti nebo pálení, zejména pokud je kožní bariéra již narušená. Neznamená to však, že každá dezinfekce automaticky způsobuje záděry. Záleží na četnosti používání, složení přípravku i aktuálním stavu pokožky.

Moje zkušenost: Časté mytí a dezinfekci rukou dobře znám ze své dřívější práce ve zdravotnictví. Právě při takové zátěži je vidět, že jednorázové namazání rukou většinou nestačí. Pravidelnou péči potřebuje také často přehlížená kůžička kolem nehtů.

Úklidové prostředky a práce bez rukavic

Mytí nádobí, úklid koupelny, praní v ruce nebo práce s odmašťujícími přípravky mohou pokožku rukou dále vysušovat. Při mokré práci proto pomáhají ochranné rukavice.

Aby rukavice pokožku chránily a samy se nestaly další zátěží:

1. Nasaďte je na čisté a suché ruce.
2. Při delší práci můžete pod neprodyšné rukavice použít tenké bavlněné rukavice.
3. Pokud se ruce uvnitř výrazně potí, udělejte si podle možností přestávku.
4. Po práci ruce šetrně omyjte a důkladně osušte, včetně okolí nehtů.
5. Suchou pokožku následně promažte.

Chlad, vítr a suchý vzduch

Na podzim a v zimě pokožka rukou často potřebuje více péče než během teplejších měsíců. Venkovní chlad a vítr ji vysušují, zatímco ve vytápěných místnostech bývá nízká vlhkost vzduchu. Časté přechody mezi těmito prostředími mohou oslabovat kožní bariéru a zvyšovat pocit suchosti a napětí.

Na kůžičce kolem nehtů si můžeme postupně všimnout:

• bělavých a suchých okrajů,
• hrubšího povrchu,
• drobného šupinatění,
• tvrdnutí kůže po stranách nehtů,
• malých prasklinek nebo odstávajících kousků kůže.

Podobné podmínky mohou vznikat také v klimatizovaných místnostech. Klimatizace snižuje vlhkost vzduchu, a pokud v takovém prostředí trávíme většinu dne, může se pokožka vysušovat i v létě.

Samotné chladné počasí tedy nemusí záděru bezprostředně způsobit. Vytváří však podmínky, ve kterých kůže snáze ztrácí vláčnost a hůře odolává každodennímu namáhání.

Praktický tip: V chladném a větrném počasí pomáhají rukavice nejen zahřát ruce, ale také chránit pokožku před přímým působením okolního prostředí. S promazáním je lepší nečekat až na první bolestivou záděru.

Mechanické poškození nehtového okolí

Záděra může vzniknout také v místě drobného poranění. Kůže kolem nehtu se zachytí, odře nebo nepatrně natrhne, ale zpočátku nemusí být poškození téměř viditelné. Teprve později se okraj kůže uvolní a začne překážet nebo bolet.

K mechanickému poškození nehtového okolí může docházet například při:

• práci na zahradě,
• otevírání a skládání kartonových krabic,
• časté manipulaci s papírem,
• práci s textilem a hrubšími materiály,
• ruční výrobě,
• balení zásilek,
• opakovaném zachytávání kůžičky o drobné předměty,
• používání nehtů místo vhodného nástroje.

Větší riziko mají lidé, kteří intenzivně pracují rukama nebo během dne stále manipulují s materiály, jež pokožku vysušují, odírají či zachytávají. Problém přitom nemusí způsobit jeden výrazný úraz. Často jde o mnoho drobných poškození, která se postupně sčítají.

Suchá kůže navíc mechanickému namáhání odolává hůře než vláčná pokožka. Proto se často propojí dvě příčiny: kůžička je nejprve vysušená a oslabená a při běžné práci se následně snáze natrhne.

Okusování nehtů a kůžičky

Okusování nehtů se často netýká jen samotné nehtové ploténky. Zuby mohou opakovaně zachytávat také kůžičku a kůži po stranách nehtů. Tím na ní vznikají drobná poranění, nerovné okraje a místa, která se později snadno natrhnou.

Při okusování navíc většinou nedokážeme přesně kontrolovat, kolik kůže odstraníme. Spolu se suchým či ztvrdlým okrajem proto můžeme strhnout i část živé pokožky. Výsledkem bývá citlivé místo, bolestivá záděra nebo drobné krvácení.

Okusování může probíhat téměř automaticky, například:

• ve stresu nebo napětí,
• při hlubokém soustředění,
• z nudy,
• při sledování televize nebo práci u počítače,
• ve chvíli, kdy na prstu nahmatáme nerovnost, která nám překáží.

Nejde tedy vždy o vědomé rozhodnutí. Člověk si často uvědomí, že si nehty nebo kůžičku kouše, až když už je okolí nehtu podrážděné. Podrobný návod, jak se tohoto návyku zbavit, však patří k samostatnému tématu.

Trhání a odkusování již vzniklé záděry

Odstávající kousek kůže překáží, zachytává se a přirozeně svádí k tomu, abychom jej rychle utrhli nebo odkousli. Takové odstranění ale není přesné. Záděra se může natrhnout hlouběji a spolu s ní se může poškodit i zdravá část pokožky.

Snadno tak vznikne začarovaný kruh:

odstávající kůže → utržení nebo odkousnutí → větší poranění → další nerovný okraj → nové zachytávání

Je proto důležité rozlišovat mezi tím, proč první záděra vznikla, a tím, co její stav následně zhoršilo. Původní příčinou mohla být suchá kůžička nebo drobné mechanické poškození. Trhání a odkusování pak poranění zvětšuje, prodlužuje jeho zklidnění a může narušit ochrannou hranici mezi nehtem a okolní kůží.

Nevhodně provedená manikúra

Nehtová kůžička není zbytečná část pokožky, kterou je potřeba při manikúře celou odstranit. Pomáhá uzavírat prostor mezi nehtem a okolní kůží a chrání citlivé místo, ze kterého nehet vyrůstá. Pokud se kůžička odstřihne příliš hluboko nebo se agresivně zatlačuje, mohou vzniknout drobná poranění a nerovné okraje, ze kterých se později vytvoří záděry.

Při domácí manikúře může okolí nehtů poškodit zejména:

• stříhání kůžičky příliš blízko živé pokožce,
• odstraňování i té části kůžičky, která pevně přiléhá k nehtu,
• zatlačování suché kůžičky bez předchozího změkčení,
• používání tupých kleštiček nebo nůžek,
• práce s nečistými nástroji,
• pilování kůže v okolí nehtu.

Cílem manikúry by nemělo být odstranit všechnu kůžičku. Vhodnější je upravit pouze skutečně odstávající části, do živé pokožky zbytečně nezasahovat a používat čisté a ostré nástroje.

Nerovný nebo roztřepený okraj nehtu může zachytávat okolní kůži a svádět k okusování. K jeho šetrnému uhlazení můžete použít jemný skleněný pilník na nehty. Pilníkem však upravujte pouze nehet, nikoli záděru nebo kůži kolem něj.

Gelové nehty, modeláž a odstraňování materiálu

Gelové nehty samy o sobě nemusí záděry způsobovat. Riziko může souviset spíše s tím, jak často a jakým způsobem se upravuje okolí nehtu během modeláže, doplnění nebo odstraňování materiálu.

Kůžičku může zatěžovat například:

• opakované zatlačování nebo stříhání,
• pilování příliš blízko okolní pokožky,
• nechtěné zachycení kůže pilníkem či frézkou,
• strhávání nebo odlupování modeláže,
• kontakt používaných přípravků s kůží,
• časté opakování manikúry bez času na zklidnění podrážděného okolí nehtu.

Pokud je kůže po modeláži suchá, citlivá nebo popraskaná, může být náchylnější k dalšímu mechanickému poškození. Neznamená to ale, že stejným způsobem reaguje každý. Záleží na provedení manikúry, používaných materiálech, citlivosti pokožky i následné péči.

Podrobněji se obnově nehtů a nehtového okolí budeme věnovat v samostatném článku Co dělat po gelových nehtech. 

Práce, koníčky a opakovaná zátěž rukou

Některé profese a činnosti spojují hned několik příčin vzniku záděr. Ruce jsou opakovaně namáčené, vystavené mycím nebo pracovním přípravkům, uzavřené v rukavicích a současně mechanicky zatěžované.

Záděry se proto mohou častěji objevovat u lidí, kteří pracují například:

• ve zdravotnictví,
• v gastronomii,
• při úklidu,
• v kadeřnictví a kosmetických službách,
• na zahradě,
• v řemeslné nebo ruční výrobě,
• při balení zboží a manipulaci s kartony,
• v profesích vyžadujících časté mytí nebo dezinfekci rukou.

Z vlastní zkušenosti: Ruce jsem intenzivně zatěžovala už při práci ve zdravotnictví a nešetří je ani každodenní ruční výroba a balení objednávek v Mýdlárně Šafrán. Právě kombinace častého mytí, práce v rukavicích a manipulace s materiálem ukazuje, že péče o nehtové okolí není jen otázkou vzhledu.

Pracovní zátěž často nelze jednoduše odstranit. O to důležitější je všímat si prvních známek suchosti a nečekat, až kůže kolem nehtů ztvrdne, praskne a vytvoří se bolestivá záděra.

Záděry psychosomatika: mohou souviset se stresem?

Při hledání příčin opakujících se záděr lidé někdy narazí také na téma záděry psychosomatika. Můžete se například dočíst, že záděra na určitém prstu souvisí s konkrétní emocí nebo nevyřešeným vnitřním problémem. Pro takové vysvětlení ale nemáme věrohodné důkazy a záděry se nepovažují za psychosomatické onemocnění.

To však neznamená, že psychika nemůže hrát vůbec žádnou roli. Ve stresu, při napětí, úzkosti, nudě nebo silném soustředění si někteří lidé okusují nehty, trhají kůžičku nebo se snaží odstranit každou drobnou nerovnost kolem nehtu. Kůži tím opakovaně poraní a vzniklá záděra je potom svádí k dalšímu trhání nebo okusování.

Někdo si tohoto návyku všimne okamžitě, jiný si na kůžičku sahá téměř automaticky. Zkuste si proto všímat, zda se to děje například:

• při stresu, napětí nebo úzkosti,
• při soustředění na práci nebo učení,
• při čtení nebo sledování televize,
• ve chvílích nudy,
• když nahmatáte suchou nebo odstávající kůžičku.

Pokud se vám záděry stále vracejí, může vám toto pozorování pomoci odhalit návyk, kterého jste si dříve ani nevšimli.

Dlouhodobý stres navíc může ovlivňovat stav ochranné kožní bariéry i hojení drobných poranění. Neznamená to ale, že je přímou a jedinou příčinou záděr. Většinou se přidává k dalším vlivům, jako jsou suchá pokožka, časté mytí rukou, práce ve vodě nebo opakované trhání kůžičky.

Jestliže si kůži kolem nehtů opakovaně trháte nebo okusujete až do krve, nedaří se vám přestat a tento návyk vás trápí, nemusí jít jen o nedostatek vůle. Pomoci může psycholog, psychiatr nebo praktický lékař. Podobné nutkavé návyky jsou známé a existují způsoby, jak s nimi pracovat.

Proč vznikají záděry u dětí?

Záděry u dětí vznikají podobně jako u dospělých – když je kůže kolem nehtů suchá, namáhaná nebo drobně poraněná. U dětí se k tomu často přidává okusování nehtů, trhání kůžičky, cucání prstů nebo snaha odstranit odstávající kousek kůže zuby.

Okusování nehtů a kůžičky je v dětství poměrně časté. Některé děti to dělají při napětí nebo nejistotě, jiné při nudě, soustředění nebo zcela automaticky. Samotná záděra pak může dítě svádět k dalšímu okusování a trhání, čímž se místo znovu poraní a hůře se uklidňuje.

Co může pomoci, když se dítěti záděry opakují:

• odstávající kousek kůže opatrně odstřihnout čistými nůžtičkami nebo kleštičkami, nikoli jej utrhnout,
• udržovat nehty přiměřeně krátké a nerovné okraje jemně zapilovat,
• po mytí ruce dobře osušit a suché okolí nehtů pravidelně promazávat přípravkem vhodným pro dítě,
• všímat si, kdy si dítě nehty nebo kůžičku okusuje, a nabídnout mu jinou činnost pro ruce,
• dítě za tento návyk netrestat ani nezahanbovat, zejména pokud jej dělá nevědomky.

Kůžičku kolem nehtů není vhodné hluboce vystřihovat ani zatlačovat. Chrání místo, kde nehet vyrůstá, a její poranění může usnadnit proniknutí bakterií. Také samotné okusování přenáší mikroorganismy mezi ústy, nehty a poraněnou kůží.

Pokud okolí nehtu výrazně zčervená, oteče, je teplé, silně bolí nebo se objeví hnis, nemusí už jít jen o běžnou záděru. V takové situaci je vhodné obrátit se na dětského lékaře. Lékařskou kontrolu zaslouží také opakované nebo rozsáhlejší poškozování kůže, se kterým dítě nedokáže přestat.

Proč se záděry pořád vracejí?

Jednorázové odstřižení odstávající kůže odstraní samotnou záděru, ale neřeší důvod, proč vznikla. Pokud pokožka kolem nehtů zůstává suchá a každý den ji zatěžují stejné vlivy, mohou se brzy objevit nové prasklinky – na stejném nebo jiném prstu.

Nejčastěji se záděry vracejí proto, že:

• Kůžička zůstává dlouhodobě suchá. Promažeme ji až ve chvíli, kdy začne bolet, ale po zklidnění s pravidelnou péčí opět přestaneme.
• Každý den se opakují stejné zatěžující činnosti. Časté mytí, dezinfekce, úklid, práce v rukavicích nebo manipulace s materiálem pokožku stále znovu vysušují či mechanicky namáhají.
• Opakujeme stejné návyky. Kůžičku koušeme, trháme, příliš zatlačujeme nebo hluboce zastřihujeme.
• Odstraňujeme následek, nikoli příčinu. Odstřihneme záděru, ale nevěnujeme pozornost suché a tvrdnoucí pokožce v jejím okolí.
• Kůže nemá čas se zklidnit. Čerstvě podrážděné místo se znovu namočí, odře nebo zachytí dříve, než se kožní bariéra obnoví.

Pracovní ani domácí zátěž samozřejmě nelze vždy odstranit. Člověk nepřestane pracovat ve zdravotnictví, uklízet, mýt nádobí nebo vyrábět jen proto, že se mu dělají záděry. Část této zátěže ale lze kompenzovat vhodnou ochranou rukou a pravidelnou péčí o nehtové okolí.

Pokud jsou potíže dlouhodobé, velmi výrazné nebo se společně se záděrami objevuje silné svědění, rozsáhlejší zarudnutí, mokvání či olupování pokožky, nemusí jít pouze o běžnou suchost. V takovém případě je vhodné poradit se s dermatologem, který může vyloučit například ekzém nebo jiné kožní onemocnění.

Začarovaný kruh suché kůže a záděr

Opakované záděry často udržuje jednoduchý začarovaný kruh:

suchá kůže → ztráta pružnosti → drobná prasklinka → zachycení kůže → utržení nebo odkousnutí → větší poranění → bolest a další manipulace

Čím více odstávající kůže překáží, tím větší máme potřebu ji zkoumat, zachytávat nehtem nebo odstranit zuby. Tím však můžeme poranění dále zvětšit a vytvořit nový nerovný okraj.

Přerušit tento kruh proto neznamená pouze odstranit právě vzniklou záděru. Důležité je také pravidelně pečovat o suchou kůžičku, omezit její další dráždění a změnit návyky, které poranění opakovaně obnovují.

Znamenají záděry nedostatek vitamínu?

Samotné záděry nejsou spolehlivým důkazem, že tělu chybí určitý vitamín nebo minerál. Mnohem častěji souvisejí s místními příčinami – suchou pokožkou, častým mytím rukou, mechanickým poškozením, okusováním kůžičky nebo nevhodně provedenou manikúrou.

Celkový zdravotní stav a výživa samozřejmě mohou ovlivňovat kvalitu kůže i nehtů. Různé nedostatky živin se však mohou projevovat mnoha způsoby a podle jedné záděry nelze poznat, která látka tělu údajně chybí. Není proto vhodné vybírat vitamíny na záděry pouze podle tohoto jediného příznaku.

Pokud se záděry objevují dlouhodobě a zároveň pozorujete i jiné změny – například výrazně suchou pokožku, neobvyklou únavu, vypadávání vlasů nebo změny nehtů – je vhodné obrátit se na lékaře. Ten může podle celkového stavu rozhodnout, zda je potřeba další vyšetření. Tématu se podrobněji budeme věnovat v samostatném článku Záděry a nedostatek vitamínu: je mezi nimi souvislost?

Záděry na rukou, nohou a jednotlivých prstech - liší se jejich příčiny?

Základní mechanismus vzniku záděry je na různých prstech podobný: kůže vyschne nebo se mechanicky poškodí, praskne a začne odstávat. Konkrétní spouštěč se ale může lišit podle toho, kde se záděra objeví a jak danou část ruky či nohy zatěžujeme.

Záděry na rukou

Záděry na rukou se objevují často proto, že pokožka prstů během dne čelí mnoha různým vlivům. Ruce si opakovaně myjeme, používáme je při práci a vystavujeme je vodě, mycím prostředkům, chladu i tření.

Nehtové okolí na rukou zatěžuje především:

• časté mytí a dezinfekce,
• práce s vodou a čisticími prostředky,
• manipulace s papírem, kartony nebo textilem,
• práce bez ochranných rukavic,
• chladné a větrné počasí,
• okusování kůžičky a nehtů,
• pravidelná manikúra.

Na rukou si záděr také obvykle všimneme rychleji. Odstávající kousek kůže se zachytává při oblékání, mytí vlasů, utírání rukou i běžné práci, a proto začne brzy překážet nebo bolet.

Záděry na palci a dalších prstech

Záděra na palci nebo ukazováku může souviset s tím, že tyto prsty při práci používáme velmi často. Přidržujeme jimi předměty, otevíráme obaly, manipulujeme s telefonem nebo jimi provádíme jemné pohyby. Okolí nehtů se tak opakovaně tře, napíná a zachytává.

Záděra na prstu však sama o sobě obvykle neukazuje na zvláštní příčinu nebo onemocnění. Může vzniknout prostě tam, kde byla kůže nejsušší nebo kde došlo k drobnému poranění.

Pokud se záděry opakují stále u stejného nehtu, může pomoci zamyslet se nad tím:

• zda se právě tímto prstem často neopíráte o pracovní nástroj,
• jestli jím neotevíráte obaly,
• zda kůžičku na tomto místě nekoušete nebo neodtrháváte,
• jestli na něj netlačí prsten, rukavice nebo jiná pomůcka,
• zda není při manikúře upravován jinak než ostatní prsty.

Záděry u nehtů na nohou

Záděra může vzniknout také u nehtu na noze. Pokožku zde namáhá především tlak a tření v obuvi, pocení, nevhodně provedená pedikúra nebo příliš hluboké odstraňování kůžičky.

Je ale důležité odlišit běžnou záděru od zarůstajícího nehtu. U záděry odstává nebo je natržený kousek kůže. Při zarůstání naopak okraj nehtu tlačí do okolní pokožky a místo může být bolestivé, zarudlé nebo oteklé.

Pokud okolí nehtu výrazně bolí, otéká, hnisá nebo se potíže zhoršují, nemusí jít pouze o drobnou záděru. V takovém případě je vhodné obrátit se na lékaře nebo zkušenou pedikérku; u rizikových stavů, například diabetu, raději přímo na zdravotnického odborníka.

Záděra na palci u nohy, nebo zarůstající nehet?

Pod označením záděra na palci u nohy si lidé nemusí vždy představovat totéž. Někdy jde skutečně o suchý a natržený kousek kůže vedle nehtu. Bolestivé místo u palce však může vzniknout také tehdy, když okraj nehtu tlačí nebo zarůstá do okolní pokožky.

U běžné záděry je obvykle vidět drobný odstávající nebo natržený kousek kůže. Zarůstající nehet naopak nejčastěji bolí podél jednoho z bočních okrajů nehtu. Kůže může být citlivá na tlak, zarudlá a oteklá a bolest se často zhoršuje v uzavřené nebo těsné obuvi.

Rozdíl lze orientačně poznat takto:

• záděra: viditelný natržený nebo odstávající kousek kůže,
• zarůstající nehet: bolest a tlak především u bočního okraje nehtu,
• zánět nehtového valu: narůstající bolest, zarudnutí, otok, teplo, případně hnis.

K zarůstání může přispívat nevhodné zastřižení nehtu příliš nakrátko nebo do oblouku, tlak úzkých bot, poranění či přirozený tvar nehtu. Nehty na nohou je proto vhodné stříhat rovně a nevystřihovat hluboko jejich boční okraje.

Je důležité nejprve rozlišit, zda jde skutečně o odstávající kousek kůže, nebo zda bolest vychází z okraje nehtu, který tlačí do okolní pokožky. Pokud si nejste jistí, místo sami nevystřihujte a obraťte se na zkušenou pedikérku, která stav nehtu posoudí a doporučí další postup.

Zvláštní opatrnost při diabetu

Pokud máte diabetes, bolestivé, zarudlé nebo poraněné místo u nehtu na noze se nesnažte sami vystřihovat ani jinak upravovat. Diabetes může být spojený se zhoršenou citlivostí, horším prokrvením a pomalejším hojením, takže i zdánlivě drobné poranění může zůstat bez povšimnutí nebo se zkomplikovat infekcí. Obraťte se raději na lékaře, podiatra nebo odborníka na zdravotní pedikúru se zkušenostmi s péčí o diabetickou nohu.

Při výrazném zarudnutí, otoku, teple, hnisání, zhoršující se bolesti nebo šíření zarudnutí nečekejte na běžnou návštěvu pedikúry a vyhledejte lékaře.

Zanícená záděra na prstu: jak ji poznat?

Zanícená záděra na prstu může vzniknout tehdy, když se přes natrženou nebo jinak poraněnou kůži dostanou do okolí nehtu bakterie. To, co lidé označují jako zanícená záděra, už proto nemusí být jen podrážděný odstávající kousek kůže. Může jít o začínající zánět nehtového valu, odborně označovaný jako paronychie.

Zpozornět je vhodné, pokud se objeví:

• narůstající bolest nebo citlivost,
• výraznější zarudnutí kolem nehtu,
• otok a pocit tepla v postiženém místě,
• pulzující nebo tepavá bolest,
• hnis vedle nehtu nebo pod okolní kůží,
• zarudnutí, které se začíná šířit dál po prstu.

Mírně podrážděná záděra může být po natržení krátce citlivá a zarudlá. Pokud ale bolest, otok nebo zarudnutí postupně sílí, případně se objeví hnis, není vhodné místo dál vystřihovat, propichovat ani mačkat. Hnisavé ložisko může potřebovat odborné otevření a vyčištění a o případné léčbě antibiotiky musí rozhodnout lékař.

Při prvních mírných projevech bez hnisu může pomoci udržovat místo čisté, několikrát denně ho na krátkou dobu namočit do příjemně teplé vody a potom důkladně osušit. Současně je potřeba přestat kůžičku okusovat, trhat nebo dále mechanicky dráždit. Pokud se stav nelepší, zhoršuje se nebo si nejste jistí, zda už jde o infekci, obraťte se na lékaře.

Lékařskou pomoc neodkládejte, pokud se vytvoří hnis, bolest je výrazná, zarudnutí se šíří, prst silně otéká, objeví se horečka nebo se celkově necítíte dobře.

Zvýšená opatrnost při diabetu

Při diabetu, poruchách prokrvení nebo oslabené imunitě není vhodné čekat, zda se zanícené místo samo zklidní. Horší citlivost, prokrvení a hojení mohou způsobit, že se i malé poranění zkomplikuje. Bolestivou, oteklou, zarudlou nebo hnisající záděru proto řešte včas s lékařem a nepokoušejte se ji sami propichovat nebo vystřihovat.

Odborné zdroje potvrzují, že porušení kůže záděrou může otevřít cestu infekci. Typickými projevy akutního zánětu nehtového valu jsou bolest, teplo, zarudnutí a otok; při nahromadění hnisu může být nutné jeho odborné vypuštění.

Co dělat, když už záděra vznikla?

Když se objeví odstávající kousek kůže, nejdůležitější je záděru dále nezvětšovat. Netrhejte ji, nekousejte a nesnažte se ji odstranit nehty.

Základní postup může vypadat takto:

1. Umyjte si ruce a šetrně je osušte.
2. Odstávající kousek kůže opatrně odstřihněte čistými a ostrými kleštičkami nebo nůžkami.
3. Nestříhejte do živé kůže a neodstraňujte okolní nehtovou kůžičku.
4. Místo chraňte před dalším třením, zachytáváním a zbytečně dlouhým kontaktem s vodou.
5. O suchou kůžičku v okolí nehtu pravidelně pečujte, aby zůstala měkká a pružná.

Pro cílenou péči o suchou, tvrdou a popraskanou kůžičku se sklonem k záděrám můžete použít SOS olej na záděry. Nanáší se roll-on kuličkou přímo na nehtové okolí. Nepoužívejte jej na otevřené, krvácející nebo zanícené místo.

Pokud záděra výrazně bolí, otéká, hnisá nebo se její stav zhoršuje, vyhledejte lékaře. Podrobný postup péče rozvineme v samostatném článku Co na záděry?

Jak omezit nejčastější příčiny záděr

Vzniku záděr nelze vždy úplně zabránit. Jejich riziko však můžeme snížit tím, že omezíme vysušování a mechanické poškozování kůže kolem nehtů. Nejdůležitější přitom není jednorázová intenzivní péče, ale několik jednoduchých návyků opakovaných každý den.

1. Při mokré práci používejte ochranné rukavice. Pomohou omezit kontakt pokožky s vodou, čisticími a odmašťujícími prostředky.
2. Po mytí ruce šetrně osušte. Nezapomínejte na prostor mezi prsty a okolí nehtů, kde může zůstávat vlhkost.
3. Suchou kůžičku pravidelně promazávejte. Péči zahajte už při prvních známkách hrubnutí, tvrdnutí nebo šupinatění.
4. Kůžičku netrhejte ani nekousejte. Odstávající kousek kůže se při utržení může natrhnout až do živé pokožky.
5. Při manikúře postupujte šetrně. Používejte čisté a ostré nástroje a neodstraňujte kůžičku zbytečně hluboko.
6. Nerovné okraje nehtů jemně zapilujte pomocí skleněného pilníku na nehty. Hladký nehet se méně zachytává a nesvádí tolik k okusování nebo odlupování.
7. Chraňte ruce před chladem a větrem. Rukavice pomáhají omezit další vysušování pokožky během zimních měsíců.

Nečekejte až na bolestivou záděru. Suchá, bělavá nebo tvrdnoucí kůžička je první známkou toho, že nehtové okolí potřebuje větší ochranu a pravidelnou péči.

Kompletní každodenní rutinu později rozvedeme v samostatném článku Jak pečovat o nehtovou kůžičku. 

Cílená péče o suchou kůžičku se sklonem k záděrám

Krém na ruce a olej na nehtovou kůžičku nemají úplně stejnou úlohu. V každodenní péči se mohou dobře doplňovat:

• Krém na ruce se snadno roztírá po větší ploše a pečuje o pokožku hřbetů rukou, dlaní i prstů.
• Olej na nehtovou kůžičku umožňuje zaměřit se přímo na suché, tvrdé a namáhané okolí jednotlivých nehtů.

Právě proto jsme v Mýdlárně Šafrán vyvinuli SOS olej na záděry. Ne jako obyčejný olejíček pro hezčí vzhled nehtů, ale jako cílenou péči o suchou, tvrdou a popraskanou kůžičku se sklonem k opakovaným záděrám.

Proč vznikl SOS olej: Z vlastní zkušenosti vím, jak nepříjemné jsou záděry při častém mytí rukou a každodenní práci. Chtěla jsem proto vytvořit malé a praktické balení, které lze mít stále po ruce a nanést přesně tam, kde kůžička začíná vysychat a tvrdnout.

SOS olej je naplněný ve skleněné lahvičce o objemu 5 ml. Roll-on kulička umožňuje nanést malé množství přímo kolem nehtu, aniž by bylo nutné sahat do výrobku prsty. Lahvička se pohodlně vejde do kabelky, kapsy nebo pracovní tašky.

Vlastní bezvodá receptura spojuje například:

• olej z pšeničných klíčků lisovaný za studena a BIO ricinový olej lisovaný za studena,
• pupalkový a měsíčkový CO₂ extrakt,
• dračí krev, myrhu, benzoe a levanduli
• bisabolol a vitamin E.

Jednotlivé složky jsme spojili tak, aby olej promašťoval, změkčoval, zklidňoval a podporoval přirozenou regeneraci namáhané kůžičky. Nejdůležitější je pravidelnost – cílená péče má největší smysl už při prvních známkách suchosti, ne až ve chvíli, kdy je okolí nehtu bolestivé.

Shrnutí: Proč se tedy záděry dělají?

Záděry se nejčastěji dělají tehdy, když je pokožka kolem nehtů suchá, ztrácí pružnost a zároveň je vystavena mechanickému namáhání. Ke vzniku záděry může přispět časté mytí rukou, používání dezinfekce, práce s čisticími prostředky, chladné počasí, okusování kůžičky nebo příliš razantní manikúra.

Ve většině případů nejde o jedinou příčinu. Suchá kůže nejprve ztvrdne nebo popraská a při následném zachycení se z ní oddělí malý kousek. Pokud záděru utrhneme nebo odkousneme, můžeme poranění ještě zvětšit a přispět k tomu, že se problém bude opakovat.

Nejdůležitější je proto:

• chránit ruce při práci s vodou a čisticími prostředky,
• netrhat ani nekousat kůžičku,
• při manikúře používat čisté a ostré nástroje,
• pravidelně pečovat o suché nehtové okolí,
• začít s péčí dříve, než se objeví bolestivá záděra.

Samotné záděry automaticky neznamenají nedostatek určitého vitamínu. Pokud se však opakují společně s dalšími neobvyklými změnami pokožky nebo nehtů, případně se objeví otok, hnisání či zhoršující se bolest, je vhodné poradit se s lékařem.

❓ Nejčastější dotazy (FAQ)

Co je záděra?

Záděra je drobný natržený nebo odstávající kousek kůže v okolí nehtu. Nejde o poškození samotného nehtu, ale o poranění kůže nejčastěji po jeho stranách. Přestože bývá malá, může při dotyku nebo zachycení výrazně bolet.

Proč se dělají záděry na prstech?

Záděry na prstech se nejčastěji tvoří tehdy, když je kůže kolem nehtů suchá, méně pružná a současně mechanicky namáhaná. Přispívat k nim může časté mytí rukou, dezinfekce, práce s čisticími prostředky, chlad, okusování kůžičky nebo nešetrná manikúra.

Jaká je nejčastější příčina záděr kolem nehtů?

Nejčastější příčinou záděr kolem nehtů je kombinace suché, méně pružné pokožky a mechanického namáhání. Kůže nejprve zhrubne nebo popraská a následně se při pohybu či zachycení natrhne. Obvykle tedy nejde o jednu příčinu, ale o několik vlivů, které působí současně.

Mohou záděry vznikat z častého mytí rukou?

Ano, časté mytí rukou může ke vzniku záděr přispívat. Opakovaný kontakt s vodou a mycími přípravky může pokožku vysušovat a narušovat její přirozenou ochrannou bariéru. Kůžička kolem nehtů potom ztrácí pružnost a snadněji praská, zejména pokud po mytí nenásleduje pravidelná péče.

Mohou záděry znamenat nedostatek vitamínu?

Samotné záděry nejsou spolehlivým důkazem nedostatku konkrétního vitamínu. Častěji souvisejí se suchostí a mechanickým poškozením nehtového okolí. Pokud se opakují společně s dalšími změnami pokožky, vlasů či nehtů nebo s celkovými obtížemi, je vhodné poradit se s lékařem.

Po zveřejnění sem doplníme odkaz na článek Záděry a nedostatek vitamínu: je mezi nimi souvislost?

Proč se mi záděry pořád vracejí?

Záděry se mohou vracet, pokud je kůžička stále suchá a každý den ji zatěžují stejné činnosti nebo návyky. Jednorázové odstřižení záděry odstraní odstávající kousek kůže, ale nevyřeší časté vysušování, okusování, trhání ani příliš hluboké zásahy při manikúře.

Záděry na prstech příčina – co je nejčastějším důvodem?

Nejčastější příčinou záděr na prstech je kombinace suché, méně pružné pokožky a jejího opakovaného namáhání. Přispívat může časté mytí rukou, práce ve vodě a s čisticími prostředky, chlad, okusování kůžičky nebo nešetrná úprava kůžičky. Jakmile se její suchý nebo odstávající kousek zachytí, snadno se natrhne.

Mohou gelové nehty způsobovat záděry?

Gelové nehty samy o sobě nemusí záděry způsobit. Riziko může souviset spíše s mechanickým poraněním při manikúře, častým zatlačováním nebo stříháním kůžičky, pilováním v blízkosti pokožky či nešetrným odstraňováním modeláže.

Po zveřejnění sem doplníme odkaz na článek Co dělat po gelových nehtech.

Kdy je potřeba ukázat záděru lékaři?

Lékaře vyhledejte, pokud se bolest zhoršuje, okolí nehtu výrazně červená nebo otéká, místo je teplé, hnisá nebo se zarudnutí začíná šířit. Zvýšenou opatrnost je vhodné zachovat také při diabetu, poruchách prokrvení nebo oslabené imunitě.