Praskliny na patách: kdy už nejde jen o kosmetický problém

Praskliny na patách mohou být zpočátku jen drobným kosmetickým problémem. Pokud se ale prohlubují, mohou způsobovat bolest při chůzi, krvácet a znepříjemňovat každodenní pohyb. V tomto článku se dozvíte, proč praskliny vznikají, jak poznat, kdy už nejde jen o suchou pokožku, a co můžete udělat pro jejich správnou péči.

Co jsou praskliny na patách?

Praskliny na patách představují hlubší narušení zrohovatělé pokožky, které může být bolestivé při chůzi a v některých případech i krvácet. Nejčastěji vznikají postupně – od suché pokožky přes popraskané paty až po hlubší trhliny.

Ne každá suchá pata totiž znamená prasklinu.

Mnoho lidí zaměňuje suché paty, popraskané paty a hluboké praskliny. Přitom jde o tři různé stavy, které vyžadují odlišnou péči.

Suchá pokožka bývá drsnější na dotek, může se loupat a objevují se na ní jemné šupinky. V této fázi ještě obvykle nevznikají praskliny a pravidelná péče často stačí k tomu, aby se stav nezhoršoval. 👉 Suchá kůže na patách: co s tím?	Pokud pokožka dále ztrácí pružnost, začínají se objevovat drobné povrchové prasklinky. Ty bývají většinou pouze kosmetickým problémem, mohou ale být prvním varovným signálem, že pokožka potřebuje pravidelnou péči. 👉 Jak na popraskané paty	Pokud se trhlinky dále prohlubují, mohou zasáhnout i živé vrstvy kůže. V této fázi se často objevuje bolest při došlapu, citlivost a někdy i krvácení. Hlubší praskliny navíc představují vstupní bránu pro bakterie a mohou se hůře hojit.

Co se děje v kůži?

Pokožka na patách je každý den vystavena velkému tlaku. Pokud je dostatečně pružná, dokáže se při chůzi přirozeně roztahovat a vracet do původního tvaru.

Když je ale suchá a silně zrohovatělá, ztrácí svou pružnost. Při každém došlapu se napíná a v místech největšího zatížení mohou vznikat praskliny. Čím hlubší prasklina je, tím více se její okraje při chůzi od sebe oddalují, což bývá hlavní příčinou bolesti.

Z pohledu fyzioterapie je rozdíl zásadní. Zatímco povrchově popraskaná pokožka bývá především kosmetickým problémem, hluboké praskliny mohou měnit způsob chůze. Člověk začne podvědomě odlehčovat bolestivé místo, čímž přetěžuje jiné části pohybového aparátu.

Proč vznikají praskliny na patách?

Praskliny na patách nevzniknou ze dne na den. Ve většině případů jsou výsledkem dlouhodobého vysušování pokožky a jejího opakovaného mechanického zatěžování při chůzi a stání.

Zdravá pokožka je pružná a při každém kroku se dokáže přirozeně roztahovat a vracet do původního tvaru. Pod patní kostí se navíc nachází silný tukový polštář, který tlumí nárazy při došlapu. Při každém kroku se mírně rozšiřuje do stran a spolu s ním se musí přizpůsobit i pokožka na patě.

Pokud je však pokožka dlouhodobě suchá, postupně ztrácí pružnost. Současně se na patách vytváří silnější vrstva zrohovatělé kůže. Ta sice představuje přirozenou ochranu před tlakem a třením, ale pokud je příliš silná a suchá, stává se méně pružnou.

Při každém došlapu se pak tvrdá vrstva kůže nedokáže dostatečně přizpůsobit pohybu paty. V nejvíce namáhaných místech vzniká napětí, které nejprve vede ke vzniku drobných povrchových prasklinek. Bez pravidelné péče se mohou postupně prohlubovat až do hlubších prasklin, které bývají bolestivé při chůzi a někdy mohou i krvácet.

Na vzniku prasklin se většinou nepodílí jediná příčina. Nejčastěji jde o kombinaci několika faktorů, které se navzájem ovlivňují.

Nejčastější příčiny prasklin na patách Praskliny na patách mohou vznikat z různých důvodů. Mezi nejčastější patří: dlouhodobě suchá pokožka, silná vrstva zrohovatělé kůže, častá chůze naboso, nošení otevřené nebo nevhodné obuvi, dlouhé stání během dne, vyšší tělesná hmotnost, která zvyšuje tlak na paty, přibývající věk, kdy pokožka přirozeně ztrácí pružnost, některá kožní onemocnění, například ekzém nebo lupénka.

U některých lidí mohou být hluboké praskliny častější také při onemocněních, jako je cukrovka. Ta může ovlivňovat stav pokožky, její prokrvení i schopnost hojení. Pokud jsou praskliny hluboké, opakovaně se nehojí, objevuje se zarudnutí, otok nebo výtok, je vhodné vyhledat lékaře.

Jak poznat, že už nejde jen o běžně popraskané paty?

Ne každá popraskaná pata znamená vážnější problém. Drobné povrchové prasklinky bývají často pouze kosmetickou vadou a při pravidelné péči se mohou postupně zlepšovat.

Pokud se však praskliny prohlubují, začnou bolet nebo se objeví další příznaky, je vhodné jim věnovat zvýšenou pozornost. Hlubší praskliny totiž zasahují do živých vrstev kůže, kde se nacházejí nervová zakončení i drobné cévy. Právě proto mohou být výrazně citlivější než běžně suchá pokožka.

Mezi nejčastější varovné příznaky patří:

Hlubší trhliny v kůži

Na rozdíl od drobných povrchových prasklinek jsou hlubší praskliny dobře viditelné a mohou zasahovat až do hlubších vrstev pokožky. Často vznikají na okrajích paty, kde je při chůzi největší mechanické namáhání.

Čím hlubší prasklina je, tím obtížněji se její okraje při běžném pohybu spojují a tím déle může trvat její hojení.

Bolest při došlapu

Bolest při chůzi patří mezi nejčastější příznaky hlubších prasklin.

Při každém kroku se pata přirozeně roztahuje do stran. Pokud je v pokožce hlubší trhlina, její okraje se od sebe znovu oddalují. To dráždí nervová zakončení a způsobuje bolest, která bývá nejvýraznější právě při došlapu.

Někteří lidé proto začnou podvědomě měnit způsob chůze a snaží se bolestivému místu ulevit.

Krvácení

Pokud prasklina zasáhne drobné cévy ve škáře, může začít krvácet.

Krvácení je známkou toho, že poškození již není omezené pouze na povrchovou zrohovatělou vrstvu pokožky. V takovém případě je vhodné věnovat prasklině zvýšenou péči a zabránit jejímu dalšímu prohlubování.

Zarudnutí a otok

Mírné zarudnutí může být běžnou reakcí na mechanické podráždění.

Pokud je však zarudnutí výrazné, šíří se do okolí praskliny nebo je doprovázeno otokem, zvýšenou teplotou kůže či bolestivostí i v klidu, může jít o známku začínající infekce.

V takovém případě je vhodné vyhledat lékaře.

Citlivost při doteku

Hlubší praskliny bývají citlivé nejen při chůzi, ale často i při běžném dotyku nebo při mytí chodidel.

Pokud bolest přetrvává i po odlehčení nohy nebo se postupně zhoršuje, není vhodné problém dlouhodobě odkládat.

Kdy je vhodné vyhledat lékaře?

Odborné vyšetření je vhodné zejména tehdy, pokud:

• praskliny opakovaně krvácí,
• bolest výrazně omezuje chůzi,
• praskliny se ani při pravidelné péči nehojí,
• objeví se zarudnutí, otok nebo výtok,
• trpíte cukrovkou, poruchou prokrvení dolních končetin nebo sníženou citlivostí chodidel.

U těchto onemocnění mohou i zdánlivě drobné praskliny představovat vyšší riziko komplikací, proto je vhodné jejich léčbu nepodceňovat.

Proč mohou být praskliny na patách bolestivé?

Na rozdíl od běžně suché nebo jen lehce popraskané pokožky mohou hlubší praskliny zasahovat až do živých vrstev kůže. Právě zde se nachází nervová zakončení i drobné krevní cévy, které jsou citlivé na tlak a poranění.

Při každém kroku se pata přirozeně roztahuje do stran. Pokud se v ní nachází hlubší prasklina, její okraje se při došlapu od sebe znovu oddalují. Místo aby se rána mohla v klidu hojit, je při každém kroku znovu mechanicky namáhána.

Právě proto bývá bolest nejvýraznější při chůzi, dlouhém stání nebo chůzi naboso po tvrdém povrchu. Někteří lidé popisují bolest jako řezání, píchání nebo pocit, jako by se jim pata při každém kroku znovu otevírala.

Pokud prasklina zasáhne i drobné cévy, může dojít ke krvácení. Otevřená prasklina navíc představuje vstupní bránu pro bakterie, a proto je důležité věnovat jí včasnou péči.

Jak mohou bolestivé praskliny ovlivnit chůzi? Pohled fyzioterapeuta

Bolest je přirozený ochranný mechanismus našeho těla. Pokud nás při každém kroku bolí pata, mozek se snaží bolestivému místu co nejvíce ulevit. Často si to ani neuvědomujeme, ale začneme měnit způsob chůze.

Někdo našlapuje více na přední část chodidla, jiný přenáší větší část váhy na druhou nohu nebo se snaží bolestivou patu při došlapu co nejméně zatěžovat. Krátkodobě může taková změna přinést úlevu, pokud ale přetrvává delší dobu, může začít přetěžovat další části pohybového aparátu.

Z pohledu fyzioterapie totiž lidské tělo funguje jako propojený celek. Změna zatížení jedné části se může postupně přenášet i na další klouby a svaly.

Dlouhodobé odlehčování bolestivé paty může vést například k většímu zatížení:

• kotníku,
• kolene,
• kyčelního kloubu,
• svalů dolních končetin,
• bederní páteře.

Neznamená to, že každá prasklina na patě automaticky způsobí bolesti zad nebo kloubů. Pokud je ale bolest výrazná a člověk několik dní nebo týdnů mění způsob chůze, může se přetěžování postupně projevit i na jiných částech těla.

Právě proto je vhodné řešit bolestivé praskliny co nejdříve. Nejen kvůli samotné pokožce, ale také proto, aby člověk mohl znovu chodit přirozeně, bez podvědomého odlehčování bolestivého místa.

Co dělat, když už praskliny bolí?

Pokud jsou praskliny na patách bolestivé, cílem péče už není pouze zlepšit vzhled pokožky. Důležité je především zabránit dalšímu prohlubování prasklin, podpořit jejich hojení a co nejvíce omezit bolest při chůzi.

Čím hlubší prasklina je, tím větší mechanické namáhání musí při každém kroku vydržet. Proto bývá nejúčinnější kombinace několika jednoduchých kroků, které společně pomáhají vytvořit vhodné podmínky pro hojení.

Praskliny zbytečně nedrážděte

Pokud je prasklina hluboká a bolestivá, vyhněte se všemu, co ji může dále mechanicky namáhat nebo poškozovaz.

Nevhodné je například:

• strhávání odlupující se kůže,
• hluboké vyřezávání zrohovatělé kůže doma,
• dlouhé chůze naboso po tvrdém povrchu,
• pokračování v aktivitách, které bolest výrazně zhoršují.

Každé další mechanické namáhání může zpomalovat hojení a prasklinu dále prohlubovat.

Nebrušte paty agresivně

Mnoho lidí má pocit, že čím více tvrdé kůže odstraní, tím rychleji se problém vyřeší. U bolestivých prasklin ale může být příliš intenzivní broušení spíše na škodu.

Silnou vrstvu zrohovatělé kůže je vhodné odstraňovat postupně a šetrně. Cílem není během jednoho ošetření odstranit veškerou tvrdou kůži, ale postupně snížit její tloušťku, aniž by došlo k dalšímu poranění.

Pokud jsou praskliny hluboké, bolestivé nebo krvácejí, je vhodnější jejich ošetření svěřit odborníkovi.

Pravidelně pokožku promazávejte

Pravidelné promazávání pomáhá udržovat pokožku pružnější a omezuje její další vysychání.

Samotný balzám sice hlubokou prasklinu „neslepí“, může ale přispět k tomu, že okolní pokožka bude měkčí a pružnější. Díky tomu se při chůzi méně napíná a prasklina není tolik mechanicky namáhána.

Nejlepších výsledků obvykle přináší každodenní péče. Jednorázové namazání může pokožku krátkodobě zjemnit, ale skutečné zlepšení většinou přichází až při pravidelném používání.

👉 Balzám na paty (Paťák).

Odlehčete bolestivému místu

Pokud je bolest výrazná, snažte se během několika dnů omezit činnosti, při kterých dochází k velkému zatížení pat.

Pomoci může:

• pohodlná uzavřená obuv s dostatečným tlumením,
• měkké vložky do bot, pokud vám vyhovují,
• omezení dlouhého stání,
• vyhýbání se chůzi naboso po tvrdých podlahách.

Odlehčení neznamená, že byste se měli přestat hýbat. Cílem je pouze snížit opakované mechanické namáhání praskliny, aby měla lepší podmínky k hojení.

Nepodceňujte známky infekce

Pokud se kolem praskliny objeví výrazné zarudnutí, otok, vytékající sekret, zápach nebo se bolest rychle zhoršuje, neodkládejte návštěvu lékaře.

Stejně tak je vhodné odborné vyšetření u lidí s cukrovkou, poruchami prokrvení dolních končetin nebo sníženou citlivostí chodidel. U nich mohou i zdánlivě drobné praskliny představovat vyšší riziko komplikací.

Čím dříve se podaří bolest zmírnit a obnovit přirozenou funkci pokožky, tím dříve se člověk může vrátit k přirozenému způsobu chůze bez podvědomého odlehčování bolestivé paty.

Kdy vyhledat lékaře?

Ve většině případů lze suché nebo mírně popraskané paty zvládnout pravidelnou domácí péčí. Pokud jsou ale praskliny hluboké, bolestivé nebo se nehojí, je vhodné vyhledat lékaře. Včasné ošetření může předejít dalším komplikacím.

Praskliny krvácí

Krvácení je známkou toho, že prasklina zasáhla hlubší vrstvy kůže. Takové poranění bývá bolestivější a zvyšuje riziko proniknutí bakterií do tkáně.

Pokud se krvácení opakuje nebo se prasklina stále znovu otevírá při chůzi, je vhodné nechat ji odborně zkontrolovat.

Objevují se známky infekce

Zpozornět byste měli zejména tehdy, pokud se kolem praskliny objeví:

• výrazné zarudnutí,
• otok,
• vytékající sekret nebo hnis,
• nepříjemný zápach,
• zvýšená bolestivost,
• horečka nebo celkové zhoršení zdravotního stavu.

Tyto příznaky mohou ukazovat na rozvíjející se infekci, která vyžaduje lékařské ošetření.

Máte cukrovku

Lidé s cukrovkou by měli věnovat péči o chodidla zvýšenou pozornost.

Diabetes může ovlivňovat prokrvení dolních končetin i citlivost chodidel. Některé praskliny proto nemusí být zpočátku výrazně bolestivé, přesto se mohou hůře hojit a představovat vyšší riziko infekce.

Pokud trpíte cukrovkou a objeví se hlubší praskliny na patách, je vhodné jejich léčbu konzultovat s lékařem nebo podiatrem.

Praskliny se dlouhodobě nehojí

Pokud ani po několika týdnech pravidelné péče nepozorujete zlepšení nebo se praskliny stále vracejí na stejném místě, může být příčinou jiný zdravotní problém než pouze suchá pokožka.

Dlouhodobě se nehojící praskliny mohou souviset například s kožním onemocněním, poruchou prokrvení nebo jinými zdravotními obtížemi. V takovém případě je vhodné odborné vyšetření, které pomůže odhalit příčinu a navrhnout vhodnou léčbu.

Domácí péče má své místo, ale neměla by nahrazovat lékařské vyšetření v situacích, kdy se praskliny zhoršují, nehojí nebo jsou spojeny se známkami infekce.

Jak prasklinám na patách předcházet?

Nejúčinnější léčbou prasklin na patách je jejich prevence. Čím dříve začnete o suchou a ztvrdlou pokožku pečovat, tím menší je riziko, že se objeví bolestivé hluboké praskliny.

Základem prevence je především:

• pravidelné odstraňování zrohovatělé kůže pomocí pilníku nebo pemzy,
• každodenní promazávání pokožky, které pomáhá udržovat její pružnost,
• nošení pohodlné obuvi, která paty zbytečně nepřetěžuje,
• omezení dlouhé chůze naboso po tvrdých površích,
• nepodceňování prvních známek suché pokožky na patách.

Pokud začnete o paty pečovat už ve chvíli, kdy jsou pouze suché nebo se objevují první drobné prasklinky, můžete často předejít vzniku hlubších a bolestivých prasklin.

👉 Podrobnější návod, jak o paty správně pečovat krok za krokem, najdete v článku Jak na popraskané paty.

Nečekejte, až začnou praskliny bolet. Nejlepší výsledky přináší pravidelná péče ve chvíli, kdy jsou paty zatím jen suché nebo lehce popraskané.

Často kladené otázky

Jak zahojit praskliny na patách?

Hojení hlubších prasklin vyžaduje především pravidelnou péči. Důležité je šetrně odstraňovat zrohovatělou kůži, pokožku pravidelně promazávat, omezit její další vysušování a pokud možno snížit mechanické zatížení bolestivého místa. U hlubokých, krvácejících nebo dlouhodobě se nehojících prasklin je vhodné vyhledat lékaře.

Čím mazat praskliny na patách?

Vhodné jsou přípravky, které pomáhají udržovat pokožku pružnou a omezují její další vysychání. Pravidelné promazávání podporuje obnovu kožní bariéry a snižuje napětí v okolí praskliny. Nejlepších výsledků obvykle přináší každodenní péče.

Mohou se praskliny na patách zanítit?

Ano. Hlubší praskliny představují narušení přirozené ochranné bariéry pokožky a mohou se stát vstupní branou pro bakterie. Pokud se objeví výrazné zarudnutí, otok, hnis, nepříjemný zápach nebo se bolest rychle zhoršuje, je vhodné vyhledat lékaře.

Proč praskliny na patách při chůzi bolí?

Při každém kroku se pata přirozeně roztahuje do stran. Pokud je v ní hlubší prasklina, její okraje se při došlapu znovu oddalují. To dráždí nervová zakončení v hlubších vrstvách kůže a způsobuje bolest, která bývá nejvýraznější právě při chůzi nebo dlouhém stání.

Může za praskliny na patách cukrovka?

Dotaz „cukrovka nohy“ patří mezi často vyhledávané, protože diabetes může ovlivňovat prokrvení dolních končetin, citlivost chodidel i schopnost hojení pokožky. Lidé s cukrovkou proto mají vyšší riziko vzniku komplikací v oblasti chodidel, včetně hlubších prasklin na patách. Pokud se praskliny nehojí nebo se objeví známky infekce, je vhodné vyhledat lékaře.