🌿 Co je myrha?

Co je vlastně myrha? Je to přírodní aromatická pryskyřice, která se získává ze stromů a keřů rodu Commiphora, rostoucích především v suchých oblastech severovýchodní Afriky a Arabského poloostrova. Pokud si tedy pod pojmem myrha rostlina představujete bylinu, ve skutečnosti jde o dřevinu, z jejíž kůry vytéká pryskyřičná šťáva, která na vzduchu postupně tuhne. Právě tato ztuhlá myrha pryskyřice je po tisíciletí ceněnou surovinou a dnes nachází využití mimo jiné také v kosmetice.

🌍 Odkud myrha pochází a jak se získává?

Myrha pochází především ze suchých oblastí severovýchodní Afriky a Arabského poloostrova, kde rostou stromy a keře rodu Commiphora. Při získávání myrhy se z poraněné nebo naříznuté kůry uvolňuje pryskyřičná šťáva, která na vzduchu postupně tuhne a následně se sbírá. Podrobněji se na pěstování myrhy, její sklizeň i zpracování podíváme níže.

👃 Jak voní myrha?

Pokud vás zajímá, jak voní myrha, její vůně je výrazná, teplá a pryskyřičná, s balzamickými, lehce zemitými až kouřovými tóny. Samotná myrhová pryskyřice, esenciální olej z myrhy a kosmetická parfemace označená jako „myrha“ přitom nemusí vonět stejně – liší se způsobem získání i složením.

✨ Jaké má myrha účinky a vlastnosti?

Myrha a její účinky jsou předmětem výzkumu zejména pro její antimikrobiální, protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. Některé z těchto účinků byly zatím prokázány především v laboratorních studiích, zatímco využití myrhy při péči o drobná poranění pokožky má dlouhou tradici – proto se níže podíváme zvlášť na to, co o účincích myrhy skutečně víme a jak silné jsou pro jednotlivá tvrzení důkazy.

🧴 Proč se myrha používá v kosmetice?

V kosmetice je myrha zajímavá především pro přípravky určené k péči o namáhanou, suchou nebo narušenou pokožku, kde se využívají vlastnosti jejích aromatických a dalších přirozeně obsažených látek. Setkat se můžeme s různými formami myrhy – například s esenciálním olejem z myrhy, extraktem nebo tinkturou – které se liší způsobem získání, složením i možnostmi použití v kosmetické receptuře.

🤎 Proč používám myrhu v Mýdlárně Šafrán?

Myrhu používám hlavně ve výrobcích určených pro suchou, namáhanou a narušenou pokožku. Do receptur ji nepřidávám jen kvůli její charakteristické pryskyřičné vůni – vybrala jsem si ji především pro její vlastnosti a dlouhou historii používání v péči o pokožku. Právě proto mi dává smysl například v SOS oleji na záděry, kde je součástí směsi olejů a dalších pečujících látek určených pro namáhané okolí nehtů.

🧴 Kde myrhu u nás najdete?

Myrhu najdete především v našem SOS oleji na záděry, kde doplňuje dračí krev, měsíček, bisabolol a směs rostlinných olejů v péči o suchou a namáhanou pokožku kolem nehtů. Je součástí receptury právě proto, že SOS olej nemá být obyčejným olejíčkem na nehtovou kůžičku, ale cílenou péčí o místa, kde se záděry nejčastěji tvoří.

SOS olej na záděry

A teď už opravdu do hloubky

Co je myrha?

Myrha je přírodní pryskyřice získávaná z některých druhů dřevin rodu Commiphora, které patří do čeledi březulovitých (Burseraceae). Když tedy hledáte odpověď na otázku „co je myrha“, nejde o bylinu ani o plod rostliny, ale o pryskyřičný výměšek, který po vytékání z kůry postupně tuhne. Za jeden z hlavních botanických zdrojů pravé myrhy je považována Commiphora myrrha.

Myrha - rostlina, strom, nebo pryskyřice?

Pod označením myrha rostlina se ve skutečnosti skrývá keř nebo menší strom. Commiphora myrrha dorůstá podle botanického popisu přibližně do výšky čtyř metrů a často má poměrně krátký, ale zřetelný kmen. Větvičky mohou být zakončené trny a nápadná je také kůra – bývá stříbřitá, bělavá až modrošedá a odlupuje se v tenkých papírovitých šupinkách, pod nimiž se objevuje zelenější vrstva.

Rod Commiphora přitom nezahrnuje jediný myrhový strom, ale velkou skupinu dřevin. Typické jsou pro ně právě keřovitý až stromovitý růst, často se odlupující vnější kůra a schopnost vytvářet pryskyřičný výměšek. U mnoha druhů je aromatický a po zaschnutí vytváří tvrdší pryskyřičnou hmotu.

A právě tady vzniká časté nedorozumění. Strom není myrha v podobě, v jaké ji známe jako surovinu. Myrhou označujeme především pryskyřici, kterou tyto dřeviny produkují.

Kde myrhový strom roste?

Commiphora myrrha je doma v mimořádně suchých oblastech. Její původní areál sahá od východní a jihovýchodní Etiopie přes Somálsko a severovýchodní Keňu až na jih a jihozápad Arabského poloostrova. Botanická databáze Royal Botanic Gardens, Kew uvádí původní výskyt v Džibutsku, Eritreji, Etiopii, Keni, Ománu, Saúdské Arábii, Somálsku a Jemenu. Rostlina je přizpůsobena především pouštním a suchým křovinatým oblastem.

To je pro pochopení myrhy docela důležité. Není to rostlina svěžích tropických pralesů. Myrhový strom je dřevina drsné, suché krajiny, kde je nedostatek vody a vysoké teploty běžnou součástí života.

Jak myrha na stromě vzniká?

To, co později známe jako myrhu – pryskyřici, se objevuje jako výměšek z pletiv rostliny. U Commiphora myrrha botanické popisy uvádějí viskózní exsudát, který následně tvrdne a vytváří průsvitnou nažloutlou gumopryskyřici.

Právě slovo gumopryskyřice stojí za vysvětlení. Myrha totiž není jednoduchá pryskyřice tvořená jedinou látkou. Jde o komplexní přírodní materiál obsahující mimo jiné pryskyřičnou a gumovitou složku a těkavé aromatické látky. Její přesné chemické složení si rozebereme později, protože právě ono souvisí s charakteristickou vůní i vlastnostmi myrhy.

Čerstvý výměšek a známé kousky myrhy tedy nejsou dvě různé suroviny. Je to tentýž rostlinný materiál v různých fázích: po výtoku je měkký a lepkavý, při kontaktu se vzduchem postupně ztrácí vodu a tuhne.

A právě z těchto ztvrdlých kousků pryskyřice se následným zpracováním mohou získávat různé formy myrhy používané v parfumerii, tradičních přípravcích nebo kosmetice.

Není myrha totéž co myrta

Ještě jednu záměnu bychom si měli vyjasnit. Myrha a myrta nejsou dvě označení stejné rostliny. Myrha pochází z dřevin rodu Commiphora, zatímco myrta patří do úplně jiného botanického rodu.

Podobnost českých názvů tedy může mást, botanicky jde ale o rozdílné rostliny. Pokud jste proto při hledání narazili na spojení myrta – myrha, není mezi nimi vztah typu rostlina a její pryskyřice.

Jak myrha vzniká a jak se získává?

Myrha vzniká jako aromatická gumopryskyřice v pletivech stromů a keřů rodu Commiphora. Pryskyřičný výměšek se může z kůry uvolnit přirozeně, například při jejím poškození či popraskání, ale pro získávání myrhy se kůra také záměrně nařezává. Z vytvořených ran začne postupně vytékat hustá pryskyřičná tekutina. Na stromě však nevypadá hned jako tvrdé kousky myrhy, které můžeme znát z obchodů s vykuřovadly. Čerstvě vytékající myrha je měkká a lepkavá. Teprve působením vzduchu postupně vysychá a tvrdne, přičemž se mění v nepravidelné žlutohnědé až červenohnědé kousky pryskyřice. V anglické literatuře se pro tyto ztuhlé kapky používá také označení tears – tedy „slzy“.

Od naříznutí kůry až po kousek myrhy

Tradiční princip získávání je vlastně překvapivě jednoduchý. Do kůry stromu se udělají mělké zářezy, kterými se naruší pletiva obsahující pryskyřičný sekret. Ten začne vystupovat na povrch, kde se ponechá, aby postupně zhoustl a ztvrdl. Zaschlou pryskyřici lze následně z kůry sesbírat. U příbuzného druhu Commiphora guidottii, z něhož se získává tzv. vonná myrha, popisuje stejný princip sklizně také botanická databáze Kew – stromy se během suchého období nařezávají a pryskyřice vytékající z řezu se následně sbírá.

Konkrétní postup se může podle oblasti, druhu Commiphora i místních tradic lišit. Existuje také přirozený sběr pryskyřice bez aktivního nařezávání stromů. Výzkum tradičního sběru pryskyřic v Etiopii například zaznamenal jak přirozené vytékání, tak umělé nařezávání jako používané způsoby získávání gum a pryskyřic.

Po dostatečném vytvrdnutí se pryskyřice ze stromu odstraní a očistí od kousků kůry, listů, písku a dalších nečistot. Takto získaná surová myrha už může pokračovat k dalšímu zpracování podle toho, k čemu má být určena. Popsaný experimentální sběr Commiphora myrrha například zahrnoval naříznutí kůry, ponechání pryskyřice na slunci do ztvrdnutí, její seškrábnutí a následné odstranění rostlinných a dalších nečistot.

Proč vlastně strom pryskyřici vytváří?

Pryskyřice není něco, co by strom vytvářel pro člověka. Je součástí jeho vlastních obranných mechanismů.

Když je kůra poškozena, vytékající hmota pomáhá ránu uzavírat. U některých druhů Commiphora jsou popisovány také ochranné funkce pryskyřice vůči napadení hmyzem a infekci poškozených pletiv. Kew například u Commiphora guidottii uvádí, že pryskyřice může mechanicky omezovat napadající hmyz a její vlastnosti přispívají k ochraně poraněného místa před infekcí.

A právě tady je podle mě na myrze něco krásného: to, co lidé po tisíciletí sbírají jako cennou aromatickou surovinu, vzniká původně jako součást reakce samotné rostliny na poškození.

Myrha není esenciální olej

Po sklizni máme stále surovou gumopryskyřici, nikoli myrhový esenciální olej. To je důležitý rozdíl, protože pojmy myrha, myrhová pryskyřice a myrhový olej nejsou synonyma.

Samotná myrha je složitá směs. Odborné zdroje ji označují jako oleo-gum-resin neboli oleogumopryskyřici a popisují v ní tři významné části: ve vodě rozpustnou gumovitou složku, pryskyřičnou složku a menší podíl těkavých látek. Právě z těkavé části související s charakteristickým aroma lze destilací získat myrhový esenciální olej.

Proto také výrobek označený jako myrha esenciální olej není lahvička „tekuté myrhy“. Je to pouze určitá těkavá frakce získaná z původní gumopryskyřice a její chemické složení se od celé pryskyřice výrazně liší.

Podobně je potřeba odlišovat extrakt nebo tinkturu z myrhy. V jejich případě se určité složky z pryskyřice získávají pomocí rozpouštědla. Podle použitého způsobu zpracování se tedy do výsledné suroviny dostávají různé části původního komplexu látek.

To je důležité i při čtení informací o účincích myrhy. Výsledek studie provedené s extraktem z myrhy nelze automaticky přenést na esenciální olej – a naopak. Chemické složení jednotlivých forem není stejné. Přehledová literatura navíc upozorňuje, že složení myrhy se může lišit také podle botanického původu, geografických a klimatických podmínek i fáze sklizně.

Sběr myrhy má i svou odvrácenou stránku

Pryskyřice je pro některé oblasti severovýchodní Afriky obchodní surovinou a zdrojem příjmů místních komunit. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) popisuje sběr pryskyřic Commiphora v Somálsku jako tradiční hospodářskou činnost spojenou s obyvateli suchých vnitrozemských oblastí.

Zároveň ale platí, že intenzivní nebo nevhodně prováděné získávání pryskyřic může rostliny poškozovat. Moderní odborný přehled rodu Commiphora upozorňuje na problémy spojené s nadměrnou exploatací některých druhů a zdůrazňuje význam udržitelných metod sklizně. Situace se přitom liší druh od druhu, takže není správné tvrdit, že je tímto způsobem ohrožena každá myrha nebo každá populace Commiphora.

A je to vlastně další důvod, proč při slově myrha nevnímat jen lahvičku esenciálního oleje. Než se z ní stane kosmetická surovina, stojí za ní živý strom, suchá krajina, poranění kůry, pomalé vytékání a tuhnutí pryskyřice, ruční sběr a další zpracování.

Jak vypadá myrha?

Pokud vás zajímá, jak vypadá myrha, není to na první pohled nijak okázalá surovina. Přírodní myrha má podobu nepravidelných kousků ztvrdlé gumopryskyřice, které vzniknou poté, co výměšek stromu Commiphora na vzduchu postupně zhoustne a ztvrdne. Její vzhled ale není vždy stejný. Záleží na botanickém druhu, původu, stáří i způsobu zpracování pryskyřice. U Commiphora myrrha botanický popis uvádí, že původně viskózní výměšek vytváří po ztvrdnutí tvrdou, průsvitnou, nažloutlou gumopryskyřici. Od světlé pryskyřice po červenohnědé kousky Barva myrhy se může pohybovat od žlutavých a jantarových odstínů přes oranžovou a červenohnědou až po tmavší hnědou. Jednotlivé kousky mohou být částečně průsvitné, jiné jsou matnější a tmavší. Právě proto bychom neměli očekávat, že přírodní myrha bude vypadat jako dokonale jednotná surovina. Jednotlivé kousky se mohou lišit barvou, velikostí, tvarem i mírou průsvitnosti. U různých druhů Commiphora se navíc liší i samotný exsudát a výsledná pryskyřice – Kew například u Commiphora guidottii popisuje vonnou myrhu jako žlutočervenou pryskyřici.

Proč se kouskům myrhy říká „slzy“?

Při popisu myrhy se můžete setkat s anglickým označením myrrh tears, tedy doslova „slzy myrhy“. Nejde o zvláštní druh myrhy. Název vychází z podoby ztuhlých kapek pryskyřice, které se vytvoří při jejím vytékání z poraněné kůry.

Tohle označení je vlastně velmi výstižné: pryskyřice vytéká z rány na stromě jako hustá kapka, postupně tuhne a právě v této podobě může být následně sesbírána.

A jak vypadá samotný strom? Pokud si pod slovem myrha představujete rostlinu, její vzhled je úplně jiný. Commiphora myrrha je trnitý keř nebo malý strom dorůstající přibližně čtyř metrů. Má krátký kmen a nápadnou stříbřitou, bělavou až modrošedou vnější kůru, která se odlupuje v tenkých papírovitých šupinách a odhaluje zelenější vrstvu pod ní. Listy jsou šedozelené a poměrně malé. Na pohled tedy samotná rostlina a surovina, kterou známe jako myrhu, vypadají zcela odlišně. Myrhový strom je nenápadná dřevina přizpůsobená suché krajině; myrha, se kterou se obchoduje a dále pracuje, jsou ztvrdlé kousky jeho pryskyřičného výměšku.

Jak voní myrha?

Pokud vás zajímá, jak voní myrha, její vůně se nejčastěji popisuje jako teplá, balzamická a pryskyřičná, s lehce kořenitými, dřevitými a někdy také zemitými či kouřovými tóny. Není to svěží ani sladce květinová vůně. Je spíše hluboká, suchá a výrazná a podle konkrétní formy myrhy se v ní mohou objevovat také nahořklé, lékořicové nebo lehce medicinální odstíny. Profesionální parfumérské materiály popisují například myrhový resinoid jako teplý balzamický materiál s ambrovým charakterem, pryskyřičným podtónem a lékořicovým nádechem.

Jedna univerzální „vůně myrhy“ ale ve skutečnosti neexistuje. Samotná pryskyřice, zahřívaná myrha, esenciální olej, resinoid nebo kosmetická parfemace s názvem myrha mohou vonět rozdílně. Důvodem je především to, že jednotlivými způsoby zpracování získáváme z původní pryskyřice odlišné skupiny aromatických látek.

Jak voní samotná myrhová pryskyřice? V pevném stavu může být vůně surové myrhové pryskyřice poměrně nenápadná. Typický balzamický a pryskyřičný charakter je ale patrný a odborná literatura u pryskyřice Commiphora myrrha popisuje také charakteristický nahořklý a lehce dráždivý balzamický pach. Výraznější aromatický projev nastává při zahřívání pryskyřice. Začnou se intenzivněji uvolňovat těkavé aromatické látky a vůně je plnější a kouřovější. Právě schopnost aromatické pryskyřice rozvinout vůni při zahřátí je jedním z důvodů, proč se myrha po tisíciletí používala také jako vykuřovadlo. Tady bych ale udělala malou poznámku: vůně kouře při vykuřování není totéž jako vlastní vůně myrhy. Část kouřového charakteru vzniká až samotným zahříváním či spalováním materiálu.

Co vlastně způsobuje vůni myrhy?

Za charakteristickou vůní nestojí jedna jediná aromatická látka. Myrha je chemicky velmi složitá surovina a její těkavá část obsahuje řadu sloučenin, mezi nimiž jsou pro Commiphora myrrha typické především furanoseskviterpeny.

V analýzách myrhového oleje se opakovaně objevují například furanoeudesma-1,3-dien, curzeren, lindestren, β-elemen nebo germakren B. Jedna analýza oleje získaného z Commiphora myrrha pomocí superkritického CO₂ například identifikovala jako hlavní složky furanoeudesma-1,3-dien, lindestren, curzeren a germakron.

Právě některé z těchto furanoseskviterpenů se podílejí na charakteristickém aromatu myrhy. Není ale správné představovat si její vůni jako jednoduchý součet několika izolovaných látek. Výsledný pachový profil vytváří jejich vzájemná kombinace a poměry, které navíc nejsou u každého vzorku myrhy totožné.

Proč nemusí každá myrha vonět úplně stejně?

Přírodní suroviny nejsou standardizovaná parfemace namíchaná pokaždé podle stejného receptu. Chemické složení myrhy může ovlivňovat botanický původ suroviny, oblast, ze které pochází, podmínky růstu, sklizeň i následné zpracování.

Rozdíly jsou vidět dokonce mezi jednotlivými chemickými analýzami. V některých vzorcích patří mezi dominantní látky furanoeudesma-1,3-dien, v jiných je ve vysokém zastoupení uváděn curzeren. Interpretace výsledků navíc není vždy jednoduchá: při plynové chromatografii používané k analýze těkavých látek může například isofuranodien vlivem vysoké teploty přecházet na curzeren, a naměřené množství curzerenu tak může být nadhodnoceno.

Pro běžného uživatele z toho plyne docela jednoduchá věc: dvě kvalitní přírodní suroviny pocházející z myrhy nemusejí vonět naprosto totožně.

Jak voní esenciální olej z myrhy?

Esenciální olej z myrhy se získává destilací myrhové gumopryskyřice. Myrha sama o sobě tedy není esenciální olej – tím označujeme až těkavou aromatickou frakci získanou z původní pryskyřice destilací.

Jeho vůně si zachovává charakteristický myrhový základ, ale může působit jinak než kus surové pryskyřice. Profesionální parfumérský výrobce IFF popisuje esenciální olej Commiphora myrrha jako teplou ambrovou vůni s lehkou sladkostí a kořenitostí, aromatickým charakterem a náznakem lékořice. Olej, který popisuje, se získává hydrodestilací gumopryskyřice.

A právě zde je dobře vidět, proč nestačí říct pouze „myrha voní tak a tak“. Způsob zpracování zásadně ovlivňuje to, co nakonec čicháme.

Myrhový olej, resinoid a extrakt nejsou z hlediska vůně totéž

V parfumerii se nemusíme setkat pouze s esenciálním olejem. Z myrhové pryskyřice lze připravovat také další aromatické materiály, například resinoid.

Rozdíl není pouze technologický. Jiný způsob získávání znamená také jiné zastoupení látek ve výsledném materiálu – a tím i jiný pachový profil.

Dobře je to vidět přímo u profesionálních parfumérských surovin. IFF popisuje svůj myrhový esenciální olej jako teplý, ambrový, lehce sladký a kořenitý, zatímco myrhový resinoid charakterizuje jako sladce teplý, balzamický, ambrový, s lékořicovými a pryskyřičnými tóny. Resinoid přitom získává z gumopryskyřice extrakcí ethanolem a následným zpracováním.

Proto mohou dva výrobky, jejichž složení skutečně vychází z Commiphora myrrha, působit čichově rozdílně, aniž by jeden z nich byl „špatná myrha“.

A co parfemace s vůní myrhy?

Tady bychom měli oddělit ještě jednu věc. Kosmetická nebo parfumérská kompozice označená jako „myrha“ nemusí být esenciální olej z myrhy a nemusí ani přesně kopírovat vůni surové pryskyřice.

Parfumér může charakter myrhy vytvořit nebo zvýraznit kombinací různých vonných látek. Výsledná vůně může být sladší, ambrovější, kořenitější, kouřovější nebo uhlazenější než přírodní surovina.

Proto není neobvyklé, že někdo poprvé přivoní ke skutečné myrze a je překvapený. Představa „vůně myrhy“ vytvořená parfémem, svíčkou nebo kosmetikou může být od vůně skutečné pryskyřice poměrně vzdálená.

Proč je myrha zajímavá pro parfumerii?

Myrha patří mezi pryskyřičné a balzamické parfumérské materiály. Její vůně má hloubku a teplý charakter, a proto se uplatňuje především tam, kde má kompozice získat pryskyřičný, ambrový, kořenitý nebo temnější tón. Profesionální parfumérské zdroje ji řadí právě mezi balzamické materiály.

Může se kombinovat s dalšími pryskyřicemi a dřevitými, kořenitými nebo sladšími tóny. Velmi známé je samozřejmě spojení kadidlo a myrha, které má vedle historické a náboženské souvislosti také logiku z hlediska vůně – obě suroviny jsou aromatické pryskyřice z čeledi Burseraceae, ale jejich pachový charakter není totožný.

A právě rozdíl mezi nimi si rozebereme ještě samostatně. Myrha a kadidlo totiž nejsou dvě jména pro podobnou surovinu – pocházejí z jiných rostlinných rodů a liší se také svým chemickým a vonným profilem.

Jaké má myrha účinky?

Myrha a její účinky jsou předmětem výzkumu především pro její antimikrobiální, protizánětlivé a antioxidační vlastnosti a pro možné působení při hojení ran. Současně je ale důležité rozlišovat mezi tím, co bylo prokázáno v laboratorních pokusech, co na zvířecích modelech, co v klinických studiích na lidech a co vychází především z dlouhodobého tradičního používání.

Právě u myrhy je toto rozlišení důležité. Odborná literatura popisuje poměrně široké spektrum biologických aktivit různých extraktů, silic a jednotlivých látek izolovaných z myrhy, avšak množství kvalitních klinických studií na lidech je podstatně menší. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) proto u myrhy vychází u některých způsobů použití z kategorie „traditional use“ – tradiční použití, nikoli z dostatečně doloženého klinického účinku.

Jinými slovy: myrha je velmi zajímavá surovina, ale není správné převést každý výsledek laboratorní studie rovnou na tvrzení, že stejný účinek bude mít kosmetický výrobek obsahující myrhu.

Antimikrobiální vlastnosti myrhy

Jednou z nejčastěji zkoumaných oblastí jsou antimikrobiální vlastnosti myrhy. Laboratorní výzkumy a odborné přehledy popisují působení různých myrhových extraktů a jejích složek proti některým mikroorganismům. Současné přehledové práce proto řadí antimikrobiální aktivitu mezi biologické vlastnosti Commiphora myrrha, pro které existují experimentální data.

Tady je ale potřeba velká opatrnost. Výsledek pokusu, při kterém určitá koncentrace myrhového extraktu omezí růst mikroorganismu v laboratorních podmínkách, neznamená automaticky, že kosmetický přípravek s myrhou bude dezinfikovat pokožku nebo léčit kožní infekci.

Záleží na tom, jaká forma myrhy byla zkoumána, jakým způsobem byla získána, v jaké koncentraci byla použita a proti kterému konkrétnímu mikroorganismu.

Zajímavé je, že antimikrobiální aktivitu zmiňuje také hodnotící zpráva EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravky, která v Evropské unii odborně hodnotí léčivé přípravky a také rostlinné léčivé látky, u myrhy vychází u některých způsobů použití z kategorie „traditional use“ – tradiční použití, nikoli z dostatečně doloženého klinického účinku). Ta u myrhové tinktury uvádí experimentálně pozorovanou antibakteriální aktivitu jako jeden z faktorů podporujících věrohodnost jejího tradičního použití. Současně ale upozorňuje na něco velmi podstatného: tinktura hodnocená EMA obsahuje 90% ethanol a ten sám k antimikrobiálnímu působení přispívá. Nelze tedy všechny výsledky jednoduše připsat samotné myrze.

Protizánětlivé vlastnosti myrhy

Další významnou oblastí výzkumu jsou protizánětlivé účinky myrhy.

Experimentální studie a odborné přehledy popisují ovlivnění různých mechanismů souvisejících se zánětlivou reakcí. U rodu Commiphora byly v laboratorních a zvířecích modelech sledovány například změny produkce mediátorů zánětu nebo ovlivnění enzymatických drah, které se zánětlivou reakcí souvisejí.

Také EMA při hodnocení tradičního používání myrhové tinktury zmiňuje experimentálně zjištěnou protizánětlivou aktivitu. Ani zde ale nejsou klinické důkazy natolik silné, aby bylo možné jednoduše říci, že myrha „léčí zánět“.

Pro kosmetiku je proto přesnější mluvit o zkoumaných protizánětlivých vlastnostech myrhy než z nich vytvářet léčebné tvrzení.

Antioxidační vlastnosti myrhy

U myrhy byla zkoumána také antioxidační aktivita, tedy schopnost některých jejích složek reagovat s volnými radikály nebo ovlivňovat procesy související s oxidačním stresem.

Antioxidační působení různých extraktů a látek pocházejících z rodu Commiphora bylo popsáno v experimentálních studiích a objevuje se také v odborných přehledech farmakologických vlastností myrhy.

Opět však platí stejné pravidlo: antioxidační aktivita naměřená v laboratorním testu není totéž jako prokázaný účinek kosmetického výrobku na lidské pokožce.

To je rozdíl, který se v populárních textech o rostlinných surovinách velmi často ztrácí.

Myrha a hojení ran

Právě tady začíná být myrha mimořádně zajímavá, protože její spojení s péčí o poraněnou pokožku není pouze moderní marketingový příběh.

Myrha má dlouhou historii tradičního používání při péči o drobná poranění. Evropská agentura pro léčivé přípravky hodnotila konkrétně tinkturu připravovanou z myrhové gumopryskyřice pomocí 90% ethanolu. Na základě dlouhodobého používání EMA připouští její tradiční použití mimo jiné u drobných ran a malých furunklů.

Tady je ovšem velmi důležité pochopit, co označení EMA znamená.

Neznamená:

„Klinické studie jednoznačně prokázaly, že myrha hojí rány.“

EMA naopak výslovně uvádí, že pro toto použití není dostatek důkazů z klinických studií. Zařazení vychází z dlouhodobého tradičního používání – účinek je podle hodnotícího výboru věrohodný a existují doklady o dostatečně dlouhé historii tohoto použití.

A to je podle mě mnohem zajímavější informace než prosté tvrzení „myrha hojí“.

Existují vůbec studie na lidech?

Ano – a jednu bych v Herbáři určitě zmínila, právě proto, že klinických dat není mnoho.

V roce 2020 byla publikována randomizovaná kontrolovaná studie se 90 ženami po prvním vaginálním porodu, která sledovala hojení rány po epiziotomii. Účastnice byly rozděleny do tří skupin: jedna používala sedací koupel s extraktem z myrhy, druhá s extraktem z kadidla a kontrolní skupina s povidon-jodem.

Ve skupině používající myrhu došlo podle hodnoticí škály REEDA k většímu zlepšení hojení než ve skupině s kadidlem i v kontrolní skupině, a to při hodnocení druhý i sedmý den.

Je to zajímavý výsledek, ale jedna studie s 90 účastnicemi nestačí k tomu, abychom z ní udělaly obecné tvrzení, že myrha prokazatelně urychluje hojení všech ran. Navíc šlo o konkrétní extrakt, konkrétní způsob aplikace a konkrétní typ rány.

Přesto je to důležitý posun oproti čistě laboratorním pokusům: v tomto případě už skutečně máme data získaná u lidí.

Co tedy o účincích myrhy skutečně víme?

Když dáme dohromady současné poznatky, dostáváme mnohem střízlivější – ale podle mě také mnohem zajímavější – obrázek.

Antimikrobiální, protizánětlivé a antioxidační vlastnosti myrhy mají experimentální oporu. Tradiční používání myrhové tinktury při drobných ranách a některých problémech v ústech uznává také evropská léková autorita. Existují i některá klinická data týkající se hojení ran. Zároveň však stále chybí dostatek kvalitních klinických studií, které by dovolovaly přenášet všechny experimentálně zjištěné vlastnosti myrhy přímo na člověka nebo na běžný kosmetický přípravek.

A ještě jedna věc je zásadní: není myrha jako myrha.

Studie mohou pracovat s celou gumopryskyřicí, alkoholovou tinkturou, různými extrakty, esenciálním olejem nebo izolovanými látkami. Tyto materiály nemají stejné chemické složení a nelze automaticky předpokládat, že výsledek získaný s jednou formou bude platit pro všechny ostatní.

Proto budu i v dalších částech Herbáře vždy uvádět, jaká forma myrhy byla zkoumána, kdykoli je to pro pochopení výsledku důležité.

Myrha v kosmetice

Myrha se v kosmetice používá především jako aromatická rostlinná surovina a jako zdroj látek, jejichž antioxidační, antimikrobiální a protizánětlivé vlastnosti jsou předmětem výzkumu. Nejčastěji se přitom nesetkáme s celými kousky pryskyřice, ale s některou z jejích zpracovaných forem – například s esenciálním olejem nebo extraktem. A právě forma použité myrhy je zásadní. Pryskyřice totiž obsahuje gumovitou složku, pryskyřičnou složku a těkavý olej, přičemž jednotlivými způsoby zpracování získáváme odlišnou část tohoto komplexu. Výsledné suroviny se proto liší složením, vůní, rozpustností i tím, jak se s nimi pracuje při výrobě kosmetiky.

Proč je myrha pro kosmetiku zajímavá?

Z pohledu formulátora může mít myrha několik rolí současně.

První je vůně. Esenciální oleje se v kosmetických přípravcích běžně používají jako vonné složky a myrha přináší charakteristický teplý, balzamický a pryskyřičný tón. Je proto zajímavá zejména pro výrobky, ve kterých má vůně působit hlubším, teplejším a méně svěžím dojmem. O využití esenciálních olejů jako vonných složek v kosmetice pojednává i odborná kosmetologická literatura.

Druhou oblastí jsou vlastnosti látek obsažených v myrze. Jak jsme si ukázali v předchozí kapitole, u různých forem myrhy byla experimentálně popsána antimikrobiální, protizánětlivá a antioxidační aktivita. To z ní dělá zajímavou surovinu pro vývoj kosmetických přípravků, zároveň to ale neznamená, že kosmetika s myrhou automaticky získává všechny účinky pozorované v laboratorních studiích.

Existuje dokonce výzkum přímo z oblasti kosmetické vědy. Studie publikovaná v International Journal of Cosmetic Science zkoumala esenciální olej z Commiphora myrrha v koncentraci 0,6 % v kosmetické formulaci a jeho schopnost chránit skvalen kožního mazu před fotooxidací. V experimentálních podmínkách myrhový olej omezoval peroxidaci skvalenu působením singletového kyslíku. Je to zajímavý konkrétní příklad kosmetického potenciálu myrhy, nikoli však důkaz, že jakýkoli výrobek s myrhou bude automaticky chránit pokožku před slunečním zářením.

V jakých kosmetických výrobcích se můžeme s myrhou setkat?

Vzhledem k jejímu charakteru dává myrha smysl především v přípravcích, kde formulátor hledá kombinaci aromatické složky a zajímavých vlastností rostlinné suroviny.

Může se proto objevovat například v olejových sérech a balzámech, krémech na ruce a tělo, přípravcích pro péči o namáhanou pokožku, masážních olejích, mýdlech nebo parfémových a vonných kosmetických kompozicích. Konkrétní možnosti použití však vždy závisejí na tom, zda pracujeme s esenciálním olejem, extraktem, tinkturou nebo jinou surovinou odvozenou od myrhy.

A tady bychom se měly zastavit, protože právě v tom vzniká nejvíce zmatku.

Pryskyřice, tinktura a esenciální olej z myrhy nejsou totéž

Myrha sama o sobě je gumopryskyřice. Esenciální olej z myrhy, myrhová tinktura a další extrakty jsou až produkty, které z této výchozí suroviny získáváme různými technologickými postupy.

Nejde jen o různá označení stejné věci. Liší se jejich chemické složení i vlastnosti, a proto se také jinak chovají v kosmetické receptuře.

• Myrhová pryskyřice

Původní myrha pryskyřice je ztuhlý výměšek stromu Commiphora. Jde o komplexní přírodní materiál obsahující pryskyřici, gumu a těkavý olej. EMA mezi jejími složkami uvádí například furanoseskviterpeny v těkavé části a různé kyseliny a další látky v pryskyřičné části.

Celá pryskyřice proto není totéž jako běžný rostlinný olej, který lze jednoduše přilít do kosmetické receptury. Pokud chce formulátor využít určité složky myrhy, musí zvolit vhodnou zpracovanou formu podle toho, které látky chce získat a do jakého typu výrobku je potřebuje začlenit.

• Myrha tinktura

Myrha tinktura vzniká extrakcí pryskyřice pomocí alkoholu. Rozpouštědlo z původní suroviny vytáhne určitou část jejích složek a vznikne tekutý extrakt.

Právě tinktura je také formou myrhy, kterou podrobně hodnotila Evropská agentura pro léčivé přípravky. EMA popisuje přípravu z gumopryskyřice Commiphora molmol s použitím 90% ethanolu. Takový přípravek byl hodnocen jako rostlinný léčivý přípravek pro tradiční použití, nikoli jako kosmetická ingredience.

To je pro náš Herbář důležité. Když odborná studie nebo monografie mluví o myrhové tinktuře, nemůžeme její výsledky automaticky připsat esenciálnímu oleji z myrhy nebo kosmetice obsahující jinou formu myrhy.

A obráceně to platí úplně stejně.

• Esenciální olej z myrhy

Esenciální olej z myrhy se získává destilací myrhové gumopryskyřice. Myrha sama tedy není esenciální olej – olej představuje její těkavou aromatickou frakci získanou destilací.

Tohle rozlišení je důležité nejen chemicky, ale i při formulaci kosmetiky.

Starší evropský inventář kosmetických ingrediencí například definuje COMMIPHORA MYRRHA OIL jako těkavý olej získaný parní destilací myrhy a uvádí u něj kosmetické funkce tonic a masking, tedy mimo jiné schopnost ovlivňovat či překrývat vůni výsledného výrobku.

Právě v esenciálním oleji se koncentrují těkavé aromatické látky, které jsme probíraly v kapitole o vůni myrhy. Proto je esenciální olej z myrhy zajímavý nejen kvůli zkoumaným biologickým vlastnostem, ale také jako výrazná vonná složka.

• A co myrhový extrakt?

Vedle tinktury a esenciálního oleje se můžeme setkat také s různými extrakty z myrhy.

Slovo „extrakt“ ale samo o sobě ještě neříká, co přesně máme v lahvičce. Výsledné složení závisí mimo jiné na použitém rozpouštědle a způsobu extrakce. Různá rozpouštědla totiž z komplexní gumopryskyřice získávají různé skupiny látek.

Proto je při čtení studie nebo při výběru kosmetické suroviny důležité zjistit nejen:

„Obsahuje myrhu?“

ale především:

„Jakou formu myrhy obsahuje a jak byla získána?“

To je pro formulátora mnohem důležitější informace.

Co tedy formulátor od myrhy očekává?

Tady bych se vyhnula představě, že formulátor přidá myrhu do receptury jednoduše „protože má dobré účinky“.

Nejdříve musí vědět, čeho chce použitím suroviny dosáhnout.

Pokud hledá charakteristickou pryskyřičnou vůni, může ho zajímat esenciální olej. Pokud chce pracovat s jinou skupinou látek obsažených v gumopryskyřici, může být vhodnější určitý extrakt. A pokud chce formulovat výrobek pro konkrétní kosmetický účel, musí kromě teoretických vlastností myrhy řešit také její koncentraci, rozpustnost, kompatibilitu s ostatními surovinami, stabilitu výsledné receptury, bezpečnost a legislativní možnosti použití.

Přírodní původ totiž automaticky neznamená, že lze surovinu použít v libovolném množství nebo v jakémkoli výrobku. U esenciálních olejů je třeba počítat také s jejich komplexním a proměnlivým složením a s možností podráždění či senzibilizace u některých uživatelů. Odborná literatura proto vedle jejich potenciálu upozorňuje také na potřebu hodnotit bezpečnost, stabilitu a vhodnou formulaci.

A právě proto je podle mě přesnější říct:

Myrha není jedna kosmetická ingredience s jedním univerzálním účinkem. Je to výchozí přírodní surovina, ze které lze získat několik chemicky i technologicky odlišných materiálů – a teprve konkrétní forma, její kvalita a způsob použití rozhodují o tom, jakou roli bude mít ve výsledném kosmetickém výrobku.

Proč používám myrhu v Mýdlárně Šafrán

Po myrze jsem sáhla při vývoji SOS oleje na záděry, protože jsem nehledala jen další olej na promazání nehtového okolí. Chtěla jsem vytvořit cílenou péči pro místa, kde je pokožka suchá, namáhaná, praská a záděry se opakovaně vracejí. A právě v takové receptuře mi myrha dávala smysl.

Při vývoji kosmetiky se snažím vybírat suroviny podle toho, jakou práci mají ve výsledném výrobku odvést. U myrhy mě proto nezaujala jen její vůně nebo dlouhá historie používání. Důležité pro mě byly především její zkoumané antimikrobiální a protizánětlivé vlastnosti a tradiční používání myrhových přípravků při péči o drobná poranění pokožky. Jak jsme si ale ukázali výše, síla důkazů se u jednotlivých účinků i forem myrhy liší a nechci z nich dělat něco, co současný výzkum nepotvrzuje.

Proč právě v SOS oleji na záděry?

Záděra není jen estetický problém nehtu. Vzniká v kůži v jeho okolí – často tam, kde je pokožka vysušená, namáhaná a ztrácí svoji pružnost. Proto jsem recepturu SOS oleje postavila tak, aby nebyla založená na jedné „zázračné“ surovině, ale na kombinaci látek, které se v péči o toto místo vzájemně doplňují.

Základ tvoří rostlinné oleje – olej z pšeničných klíčků, ricinový a pupalkový olej. K nim jsem přidala dračí krev, měsíček, bisabolol, vitamin E a právě myrhu.

Myrha tedy v SOS oleji nestojí sama. Je jednou ze součástí celé receptury a přesně tak o ní chci mluvit. Nechci tvrdit, že jedna kapka myrhy „zahojí záděru“. Sáhla jsem po ní proto, že její vlastnosti zapadají do toho, co jsem od výrobku určeného pro intenzivní péči o namáhané nehtové okolí chtěla.

A navíc do této receptury přináší něco, co se do tabulky účinných látek zapisuje těžko – svou charakteristickou teplou, pryskyřičnou vůni.

Myrha i v regenerační péči o ruce

Stejná logika je důvodem, proč jsem se k myrze vrátila také při vývoji intenzivního regeneračního krému na ruce.

Tentokrát už nejde o péči o malé místo kolem nehtu, ale o výrobek určený pro velmi suché a namáhané ruce, zejména v období, kdy pokožku zatěžuje chlad, vítr, časté mytí nebo práce rukama.

Receptura je proto úplně jiná než u SOS oleje. Myrha v ní ale opět není proto, aby její jméno dobře vypadalo na etiketě. Zapadá do celkové myšlenky intenzivní péče o namáhanou pokožku a současně krému dává teplý pryskyřičný tón, který kombinuji s levandulí.

A přesně tak chci k surovinám v Mýdlárně Šafrán přistupovat: nejdřív vědět, co má výrobek dělat, a potom hledat suroviny, které v jeho receptuře dávají skutečný smysl. Ne obráceně.

Historie myrhy – tisíce let před kosmetickým kelímkem

Historie myrhy sahá několik tisíc let do minulosti. Dávno předtím, než se objevila v kosmetických přípravcích, patřily aromatické pryskyřice mezi cenné obchodní suroviny starověkého světa. Myrha se dostávala z oblastí severovýchodní Afriky a jižní Arábie do Egypta, na Blízký východ a později do řeckého a římského světa, kde nacházela uplatnění při náboženských obřadech, vykuřování, výrobě vonných směsí i v tehdejší medicíně.

Její příběh je proto mnohem větší než historie jedné kosmetické suroviny. Myrha byla součástí dálkového obchodu, náboženství, vůní, léčitelství i pohřebních rituálů několika starověkých civilizací.

Myrha ve starověkém Egyptě

Jedny z nejzajímavějších dokladů nás zavedou do starověkého Egypta.

Egypt neměl hlavní oblasti přirozeného výskytu myrhových dřevin přímo za hranicemi svých polí podél Nilu. Aromatické pryskyřice proto patřily mezi suroviny, pro které bylo nutné podnikat obchodní výpravy do vzdálenějších oblastí.

V egyptských pramenech se opakovaně objevuje tajemná země Punt, odkud Egypťané získávali mimo jiné aromatické pryskyřice a další vzácné suroviny. Přesná poloha Puntu není dodnes definitivně vyřešena. Odborná literatura jej spojuje především s oblastmi kolem Rudého moře a Afrického rohu – například s částmi dnešní Eritreje, Etiopie nebo Somálska.

A právě odtud se dostáváme k jednomu z nejkrásnějších historických dokladů spojených s myrhou.

Královna Hatšepsut a výprava za myrhou

To nám velmi dobře ukazuje, jak cenná tato aromatická surovina byla. Nestačilo ji pouze dovážet – existovala také snaha dopravit do Egypta samotné rostliny.

A Hatšepsut nebyla dokonce první. Odborné práce upozorňují na ještě starší vyobrazení z doby faraona Sahureho z 5. dynastie, tedy zhruba z poloviny 3. tisíciletí př. n. l., které bývá spojováno s přepravou myrhových stromů z Puntu.

Historie egyptského zájmu o myrhu je tedy ještě starší než slavná Hatšepsutina expedice.

Proč byla myrha pro Egypťany tak důležitá?

Aromatické látky měly ve starověkém Egyptě mnohem širší význam, než jaký dnes přisuzujeme parfému.

Vůně byla součástí náboženských obřadů, chrámových rituálů, vonných mastí a olejů i péče o tělo. Egyptské prameny dokládají používání celé řady olejů a vonných látek a dochované nádoby z období Nové říše nesou dokonce označení obsahu; Metropolitní muzeum například uvádí mezi identifikovanými látkami 'ntyw, překládané jako myrha.

Myrha tak nebyla jen něco, co se spálilo a provonělo místnost. Aromatické pryskyřice byly součástí propracované kultury vůní, která měla praktickou, společenskou i náboženskou rovinu.

Myrha, parfémy a slavné kyphi

S Egyptem je spojená také jedna z nejslavnějších vonných směsí starověku – kyphi.

Kyphi nebyl parfém v dnešním smyslu lahvičky s alkoholem a vonnou kompozicí. Šlo o složitou aromatickou směs používanou především jako chrámové vykuřovadlo. Historické receptury se navíc v průběhu času lišily.

Mezi ingrediencemi spojovanými s kyphi se objevují aromatické pryskyřice včetně myrhy a kadidla, společně s dalšími rostlinnými a vonnými surovinami. Směs se používala při náboženských obřadech a patřila mezi velmi ceněné aromatické přípravky.

A právě tady bych byla opatrná vůči moderním rekonstrukcím.

Na internetu dnes najdeme mnoho „originálních receptů na egyptské kyphi“. Jeden univerzální původní recept ale neexistuje. Dochovaly se různé historické receptury a jejich interpretace, navíc není vždy jisté, jak přesně odpovídají některé starověké názvy rostlin a pryskyřic dnešním botanickým druhům.

Myrha a mumifikace: tady pozor na zjednodušení

S myrhou se velmi často setkáme také v tvrzení:

„Staří Egypťané používali myrhu k mumifikaci.“

Souvislost aromatických pryskyřic s egyptskými pohřebními praktikami je reálná, ale přesné složení balzamovacích směsí se měnilo podle období, místa i konkrétního způsobu mumifikace. Archeologické nálezy například jednoznačně dokládají používání natronu, textilií a dalších balzamovacích materiálů; Metropolitní muzeum uchovává celý soubor materiálu souvisejícího s mumifikací Tutanchamona.

Moderní chemické analýzy egyptských balzamovacích směsí navíc ukazují, že šlo o komplexní směsi různých tuků, olejů, pryskyřic, vosků a aromatických látek, jejichž složení nebylo jednotné.

Proto bych v Herbáři nepoužívala jednoduchou větu „myrhou se balzamovaly mumie“ jako univerzální historický fakt. Přesnější je říci, že myrha a další aromatické pryskyřice byly součástí egyptské pohřební a rituální kultury a pryskyřičné materiály se používaly také při mumifikaci, přičemž konkrétní složení balzamovacích směsí se lišilo.

Z Afriky a Arábie do Středomoří

Hodnota myrhy souvisela také s tím, odkud pocházela a jak daleko musela cestovat.

Hlavní oblasti produkce aromatických pryskyřic ležely v severovýchodní Africe a jižní části Arabského poloostrova. Odtud se zboží přepravovalo námořními i pozemními cestami směrem k Egyptu, Levantě a středomořským trhům.

Postupně vznikla rozsáhlá obchodní síť, pro kterou dnes používáme označení Kadidlová cesta nebo Incense Route. Nešlo nutně o jedinou přesně vytyčenou silnici – historici upozorňují, že existovalo více tras a jejich využívání se mohlo měnit podle politických a hospodářských podmínek.

V době Nabatejců a následně Římské říše spojovaly tyto obchodní cesty Arabský poloostrov a oblast Rudého moře se Středomořím. Archeologický výzkum karavanserájů v Negevské poušti potvrzuje význam této dálkové obchodní sítě, která sloužila k přepravě aromatických látek a dalšího luxusního zboží.

Představit si za jedním kouskem myrhy strom někde v suché krajině Afrického rohu, ruční sběr pryskyřice, karavanu, poušť, přístav a několik obchodníků, je proto historicky mnohem blíž skutečnosti než naše dnešní představa suroviny objednané jedním kliknutím.

Myrha ve starověkém Řecku a Římě

Obchod dostal myrhu také do řeckého a později římského světa.

Nešlo už pouze o vykuřovadlo. Aromatické rostlinné látky a pryskyřice byly součástí tehdejší medicíny, parfumerie a péče o tělo. Rozsáhlý obchod Říma s oblastmi Blízkého východu, Afriky a dalších částí tehdy známého světa umožňoval přísun celé řady exotických surovin.

Myrhu popisovali také antičtí autoři zabývající se přírodou a léčivými látkami. Patří mezi ně Pedanius Dioscorides, řecký lékař a autor díla De Materia Medica z 1. století n. l., které se stalo jedním z nejvlivnějších farmakologických textů starověku a pozdější Evropy. Rostlinné drogy a aromatické pryskyřice se objevují rovněž v dalších řeckých a římských pramenech.

Tady je ale opět potřeba oddělit dvě věci:

historický záznam o používání myrhy není současným důkazem její léčebné účinnosti.

Je nesmírně cenný pro poznání toho, jak lidé myrhu používali a jaký význam jí přisuzovali. Moderní hodnocení účinnosti ale musí stát na moderních farmakologických a klinických datech – právě proto jsme je v předchozí kapitole posuzovaly odděleně.

Vůně, která měla i duchovní význam

Dnes vůni často vnímáme hlavně jako příjemný doplněk. Ve starověkých kulturách ale mohl mít vonný kouř rituální a náboženský význam.

Spalování aromatických pryskyřic bylo součástí náboženských praktik různých kultur starověkého Blízkého východu a Středomoří. Kouř a vůně doprovázely oběti, chrámové obřady a další rituály. Myrha se proto postupně stala nejen obchodním artiklem, ale také kulturním a symbolickým materiálem.

A právě odtud vede cesta k příběhu, díky kterému zná slovo myrha dodnes obrovské množství lidí, kteří nikdy žádnou myrhovou pryskyřici neviděli.

Ke zlatu, kadidlu, myrze a Třem králům.

Myrha, kadidlo a Tři králové

Spojení zlato kadidlo a myrha zná mnoho lidí především z biblického příběhu o narození Ježíše. V Matoušově evangeliu přicházejí mudrci od východu a přinášejí tři dary: zlato, kadidlo a myrhu.

Právě tento příběh je jedním z důvodů, proč názvy myrha a kadidlo přežily v obecném povědomí po staletí. Obě suroviny však byly ve starověkém světě známé a obchodované už dávno před vznikem novozákonního textu.

A přestože se dnes často vyslovují jedním dechem, kadidlo a myrha nejsou totéž.

Jaký je rozdíl mezi myrhou a kadidlem?

Myrha i kadidlo jsou aromatické pryskyřice získávané ze stromů stejné botanické čeledi – březulovitých (Burseraceae) – pocházejí však z různých rodů rostlin.

Myrha se získává z některých druhů rodu Commiphora. Jedním z jejích hlavních botanických zdrojů je Commiphora myrrha, která přirozeně roste v suchých oblastech severovýchodní Afriky a jižní části Arabského poloostrova.

Kadidlo neboli frankincense pochází naproti tomu ze stromů rodu Boswellia. Také zde existuje více druhů produkujících pryskyřici; mezi významné zdroje patří například Boswellia sacra, rostoucí mimo jiné v Ománu, Jemenu a Somálsku.

Myrhovník - Commiphora myrrha	Kadidlovník - Boswellia

Rozdíl není jen botanický. Liší se také jejich aromatický charakter. Myrha bývá teplejší, hlubší, nahořkle balzamická a zemitější, zatímco kadidlo mívá světlejší pryskyřičný charakter s citrusovými, kořenitými či dřevitými odstíny. Konkrétní vůně ale závisí na botanickém druhu, původu i způsobu zpracování.

Proto když narazíte na spojení myrha kadidlo, nejde o dvě označení jedné suroviny. Jsou to dvě různé aromatické pryskyřice, které spojovala oblast původu, starověký obchod a používání ve vonných a rituálních směsích.

Proč se myrha objevuje mezi dary Tří králů?

Tady je potřeba nejprve oddělit biblický text od pozdější křesťanské tradice.

Známé označení myrha Tři králové je vlastně trochu zkratka. Matoušovo evangelium totiž nehovoří o „třech králích“, ale o mudrcích či mázích přicházejících od východu. Text neuvádí jejich počet ani jejich jména.

Představa tří návštěvníků vznikla zřejmě v souvislosti se třemi uvedenými dary – zlatem, kadidlem a myrhou. Jejich známá jména Kašpar, Melichar a Baltazar jsou součástí až pozdější křesťanské tradice.

To je pro nás docela krásný detail: Bible tedy neříká, že přišli tři králové. Říká, že byly přineseny tři dary.

Proč právě tyto?

Z historického hlediska šlo o mimořádně hodnotné komodity. Zlato bylo drahým kovem a aromatické pryskyřice jako kadidlo a myrha byly ceněným zbožím dováženým na velké vzdálenosti. Kew upozorňuje, že badatelé dávají trojici darů do souvislosti se staršími tradicemi obdarovávání panovníků na starověkém Blízkém východě: zlato jako drahocenný kov, kadidlo jako vykuřovadlo a myrha spojená mimo jiné s pomazáním.

Takže zlato, kadidlo a myrha nebyly tři nahodile vybrané exotické předměty. Pro člověka starověkého světa představovaly skutečně cenné dary.

Co symbolizovaly zlato, kadidlo a myrha?

Tady už vstupujeme na území teologického výkladu a pozdější křesťanské tradice, nikoli do doslovného znění biblického příběhu.

V křesťanské tradici se postupně ustálil výklad, podle něhož měly jednotlivé dary symbolický význam:

zlato bývá vykládáno jako symbol královské důstojnosti,
kadidlo jako symbol božství a úcty,
myrha bývá spojována s lidskou smrtelností, utrpením a pozdější Ježíšovou smrtí.

Právě poslední význam souvisí s dalším výskytem myrhy v novozákonních textech a s jejím historickým používáním v souvislosti s pomazáním a pohřebními praktikami.

Je ale důležité říct, že Matoušovo evangelium samo tento symbolický „slovník“ ke třem darům nepřipojuje. Text pouze uvádí, že mudrci otevřeli své poklady a nabídli dítěti zlato, kadidlo a myrhu. Význam jednotlivých darů byl rozvíjen následnou křesťanskou interpretací.

Proč byla myrha tak vzácným darem?

Dnes si můžeme koupit několik mililitrů esenciálního oleje z myrhy přes internet a za pár dní jej máme doma. Ve starověku byla situace úplně jiná.

Myrhovníky rostou především v suchých oblastech severovýchodní Afriky a Arabského poloostrova. Pryskyřici bylo potřeba získat ze stromů, sesbírat, vytřídit a následně dopravit na velké vzdálenosti. Přirozený areál Commiphora myrrha podle současných botanických údajů zahrnuje například Somálsko, Etiopii, Eritreu, Džibutsko, Keňu, Omán, Saúdskou Arábii a Jemen.

Stejně jako kadidlo proto byla myrha součástí dálkového obchodu s aromatickými pryskyřicemi, o kterém jsme mluvili v předchozí kapitole.

A právě tento historický kontext podle mě pomáhá pochopit známý příběh jinak. Myrha nebyla bezcenná vonná pryskyřice přidaná ke zlatu. Sama představovala vzácnou a obchodně významnou surovinu.

6 zajímavostí o myrze

Myrha provází člověka tisíce let a za tu dobu se kolem ní nahromadilo množství příběhů, názvů i způsobů použití. Některé zajímavosti přitom ukazují, jak neobvyklá surovina to vlastně je.

• Myrha význam: slova a jeho souvislost s hořkostí

Název myrha má velmi staré kořeny. Bývá odvozován od semitského základu souvisejícího s hořkostí – například arabské murr znamená „hořký“. To odpovídá i samotné surovině: myrhová pryskyřice má výrazně hořkou chuť.

Do evropských jazyků se název dostával přes řečtinu a latinu. Podobnost dnešních názvů – české myrha, anglické myrrh, německé Myrrhe nebo latinské myrrha – tak není náhodná.

• "Slzy myrhy“ jsou skutečné kousky pryskyřice

Označení myrhové slzy zní skoro poeticky, ale má velmi praktický původ. Pryskyřičná šťáva vytékající z poraněné kůry vytváří kapky, které postupně tuhnou.

Právě jednotlivé ztvrdlé kousky gumopryskyřice se tradičně označují jako „tears“ – slzy. Nejde tedy o zvláštní druh myrhy, ale o pojmenování vycházející z jejího vzhledu.

• Jeden strom neposkytuje myrhu neomezeně

Získávání pryskyřice není pro strom úplně neutrální. Myrha může vytékat při přirozeném poranění kůry, při komerčním sběru se ale kůra také záměrně nařezává, aby se tvorba výměšku podpořila.

Příliš časté nebo nevhodně prováděné nařezávání může rostlinu poškodit. U pryskyřic získávaných z volně rostoucích dřevin je proto důležité nejen to, odkud surovina pochází, ale také jakým způsobem byla sklizena.

• Vůně myrhy se může při zahřátí výrazně změnit

Kousek myrhové pryskyřice nemusí za pokojové teploty vonět tak intenzivně, jak by člověk podle její pověsti očekával. Při zahřátí se však začnou výrazněji uvolňovat těkavé aromatické látky a vůně se stává mnohem nápadnější.

To také pomáhá vysvětlit, proč byly myrha a další aromatické pryskyřice po tisíciletí používány jako vykuřovadla. Vůně kouřící myrhy ale není úplně totožná s vůní samotné nezahřáté pryskyřice – při vysoké teplotě už probíhají i další chemické změny.

• Myrha není jedna jediná chemická látka

Když řekneme „myrha“, může to znít, jako bychom mluvili o jedné účinné látce. Ve skutečnosti je myrhová gumopryskyřice složitá přírodní směs mnoha látek.

Obsahuje gumovitou a pryskyřičnou část i těkavé aromatické složky. Právě proto záleží na tom, jestli pracujeme s celou pryskyřicí, tinkturou, extraktem nebo esenciálním olejem. Každým způsobem zpracování získáme trochu jiný výsek původního materiálu.

• Myrha a myrta spolu botanicky nesouvisejí

Názvy jsou si tak podobné, že se myrha a myrta snadno zamění. Jde ale o úplně jiné rostliny.

Myrha pochází z dřevin rodu Commiphora z čeledi březulovitých (Burseraceae). Myrta obecná je Myrtus communis a patří do čeledi myrtovitých (Myrtaceae). Myrta je aromatický středomořský keř, zatímco myrha, o které mluvíme v tomto Herbáři, je gumopryskyřice získávaná z určitých druhů Commiphora.

Kde myrhu používáme v Mýdlárně Šafrán

Myrhu v Mýdlárně Šafrán nepřidávám do výrobků jen kvůli její vůni nebo proto, že dobře zní na etiketě. Používám ji tam, kde její vlastnosti dávají smysl vzhledem k účelu celé receptury.

V současnosti ji najdete především v SOS oleji na záděry. Další využití připravuji v intenzivní péči o suché a namáhané ruce.

SOS olej na záděry Myrha je součástí SOS oleje určeného k péči o suchou a namáhanou pokožku v okolí nehtů se sklonem k tvorbě záděr. V receptuře ji kombinuji s dračí krví, měsíčkem, bisabololem, vitaminem E, olejem z pšeničných klíčků, ricinovým a pupalkovým olejem. Myrhu jsem do této kombinace vybrala především kvůli jejím zkoumaným vlastnostem a dlouhé historii používání v péči o namáhanou pokožku. Zároveň oleji propůjčuje svůj charakteristický teplý pryskyřičný tón.

Intenzivní regenerační krém na ruce -  brzy v nabídce

Nejčastější dotazy o myrze

Co je to myrha?

Myrha je přírodní aromatická gumopryskyřice získávaná ze stromů a keřů rodu Commiphora, především z druhu Commiphora myrrha. Z poraněné kůry vytéká pryskyřičná šťáva, která na vzduchu postupně tuhne. Myrha se po tisíce let používá jako aromatická surovina, vykuřovadlo a tradičně také v péči o tělo.

Myrha – co to je a z jaké rostliny pochází?

Myrha nepochází z byliny, ale především z trnitých stromů a keřů rodu Commiphora, které rostou v suchých oblastech severovýchodní Afriky a Arabského poloostrova. Samotným slovem myrha označujeme gumopryskyřici získávanou z těchto dřevin, nikoli rostlinu jako takovou.

Jaké má myrha účinky?

U různých forem myrhy jsou zkoumány zejména antimikrobiální, protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. Velká část poznatků ale pochází z laboratorních a zvířecích studií a nelze je automaticky převádět na účinek kosmetického výrobku. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) uznává u některých myrhových přípravků také dlouhodobé tradiční použití, například při drobných poraněních pokožky.

Jak voní myrha?

Myrha má charakteristickou teplou, balzamickou a pryskyřičnou vůni. Mohou se v ní objevovat také zemité, dřevité, kořenité, kouřové nebo lehce nahořklé tóny. Jinak přitom může vonět samotná pryskyřice, jinak esenciální olej z myrhy a jinak parfémová kompozice inspirovaná její vůní.

Je myrha esenciální olej?

Ne. Myrha je gumopryskyřice získávaná ze stromů rodu Commiphora. Esenciální olej z myrhy je až jedním z produktů, které lze z této pryskyřice získat destilací. Proto není správné používat pojmy myrha a esenciální olej z myrhy jako synonyma.

Myrha – použití: k čemu se používá?

Historicky se myrha používala jako aromatická pryskyřice, vykuřovadlo, součást vonných směsí a v tradiční medicíně. Dnes se s různými formami myrhy setkáme například v parfumerii, kosmetice a aromatických přípravcích. Konkrétní použití závisí také na tom, zda jde o celou pryskyřici, extrakt, tinkturu nebo esenciální olej.

Je myrha a kadidlo totéž?

Ne. Myrha a kadidlo jsou dvě různé aromatické pryskyřice. Myrha pochází z dřevin rodu Commiphora, zatímco kadidlo se získává ze stromů rodu Boswellia. Obě rostlinné skupiny patří do čeledi březulovitých (Burseraceae), ale liší se botanickým původem, složením i vůní.

Proč přinesli Tři králové myrhu?

Biblický text ve skutečnosti nehovoří o třech králích, ale o mudrcích od východu, kteří přinesli Ježíšovi zlato, kadidlo a myrhu. Myrha byla ve starověku cennou aromatickou surovinou a její darování tak mělo samo o sobě značnou hodnotu. Pozdější křesťanská tradice myrhu navíc symbolicky spojovala s lidskou smrtelností, utrpením a Ježíšovou smrtí.

Co symbolizuje zlato, kadidlo a myrha?

V pozdější křesťanské tradici bývá zlato spojováno s královskou důstojností, kadidlo s božstvím a myrha s lidskou smrtelností a utrpením. Jde však o teologickou interpretaci, nikoli o vysvětlení uvedené přímo v Matoušově evangeliu.

Je myrha totéž co myrta?

Ne. Podobnost názvů může mást, ale botanicky jde o zcela odlišné rostliny. Myrha je gumopryskyřice získávaná z některých druhů rodu Commiphora, zatímco myrta obecná (Myrtus communis) je středomořský aromatický keř z jiné rostlinné čeledi.

Jak se myrha používá v kosmetice?

V kosmetice se můžeme setkat například s esenciálním olejem z myrhy nebo různými extrakty z myrhové pryskyřice. Podle použité formy může myrha plnit aromatickou funkci nebo být do receptury zařazena kvůli vlastnostem jejích přirozeně obsažených látek. Jednotlivé formy myrhy však nemají stejné složení ani stejné možnosti použití.

Je myrha bezpečná pro pokožku?

Bezpečnost závisí na konkrétní formě myrhy, její koncentraci, složení celého výrobku a způsobu použití. Ze skutečnosti, že jde o přírodní surovinu, nelze automaticky usuzovat, že je vhodná v jakémkoli množství nebo pro každého. U hotového kosmetického výrobku je proto rozhodující bezpečnost celé formulace a její určený způsob použití.

Co je to kadidlo a myrha?

Kadidlo a myrha jsou dvě různé aromatické pryskyřice získávané ze stromů čeledi březulovitých (Burseraceae). Myrha pochází z dřevin rodu Commiphora, zatímco kadidlo se získává ze stromů rodu Boswellia. Obě suroviny mají dlouhou historii používání jako vykuřovadla a vonné látky, liší se však botanickým původem, složením i vůní.